V uplynulých dnech se ve výstavišti Černé Louce v Ostravě odehrál tradiční šachový festival Ostravský koník. V devíti dnech změřilo ve třech turnajích v klasickém šachu síly téměř 300 šachistů a nechyběl ani bohatý doprovodný program včetně bleskového turnaje, turnaje v holanďanech či hospodského kvízu. Náš klub reprezentovalo sedm účastníků, což nás řadilo na dělené šesté místo nejpočetnějších výprav společně s Třincem.
Co se týče samotného turnaje, tak za sebe jsem si jej velmi užil a šachama jsem se bavil. Shodl jsem se s každým, s kým jsem se o tom bavil, že Černá louka se nemůže rovnat starému hracímu sálu a že doufáme v návrat turnaje tam, kam podle nás patří. Hrací sál v Černé louce je moderní, ale velmi hlučný, s podivnou akustikou. Organizace festivalu byla za mě bezproblémová, byť jsme se nevyhnuli tradičním problémům a zpoždění v první hrací den, což je evergreen každého šachového turnaje. Osobně mi trochu vadí systém partiářů s černým propisovacím papírem, kdy je po 40. tahu nutné partiář přeložit a onen černý papír vložit správnou stranou. Tento systém mi již připadá archaický, když máme v dnešní době klasické spolehlivé propisovací partiáře. Velmi jsem ocenil online přenos prvních pěti desek z turnajů A a B a první kolo jsem si měl možnost na onlinu zahrát (ale nedívejte se). Měl jsem v úmyslu tam odehrát většinu turnaje, ale bohužel zůstalo u prvního kola.
Dále bych se rád zmínil o obtížnosti turnaje B, který porovnám s dalším turnajem, který důvěrně znám – Jeseníkem Open B. Překvapil mě rozdíl v obtížnosti obou turnajů. V Jeseníku jsem zvyklý mít dvě tři „snadné“ partie, které končí kolem 20. tahu mým vítězstvím, než se dostanu k silnějším soupeřům. Tady jsem neměl jedinou takovou partii. Všechno tuhé bitvy, byť elově jsem měl slabší soupeře než leckterý ročník v Jeseníku. Vysvětlení je nasnadě. Moravskoslezský kraj je vedle středních Čech největší šachovou baštou v republice a jsou tady silné kluby a silní hráči. Ostravský koník je největší místní turnaj s dvojnásobným počtem hráčům i odměnami pro vítěze oproti Jeseníku, který je přece jen trochu odlehlý (také je to již Olomoucký kraj) a je to menší festival (s krásnou atmosférou).
Dále nabízím přehled výsledků našich hráčů v turnaji:
V turnaji A jsme letos neměli zastoupení. Konečné pořadí naleznete zde: https://chess-results.com/tnr1157342.aspx?lan=5&art=4
Turnaj B:
Jan Hromada: 22 místo, body 5,5/9, elo +20
Oskar Gřešek: 34 místo, body 5/9, elo +9
Miroslav Janeček: 35 místo, body 5/9, elo -34
Milan Kratochvíl: 74 místo, body 4/9, elo -70
Ondřej Černík: 81 místo, body 3,5/9, elo +50
Celkové konečné výsledky zde: https://chess-results.com/tnr1157343.aspx?lan=5&art=1&rd=9&turdet=YES
Turnaj C:
Daniel Czech: 10 místo, body 6/9, elo +9
Jan Fráňa: 65 místo, body 4/7 (2x nenasazen), elo -35
Celkové výsledky zde: https://chess-results.com/tnr1157344.aspx?lan=5&art=1&rd=9&turdet=YES
Nejblíž většímu úspěchu měl z nás Dany Czech, který po sedmém kole s šesti body vedl turnaj, ale bohužel mu nevyšly poslední dvě kola. Jinak nebudu komentovat průběh turnaje ostatních, protože bych to nikdy nemohl dostatečně vystihnout. Na závěr jen krátce zhodnotím svůj turnaj.
Byl to pro mě asi nejtěžší turnaj za dlouhou dobu, neboť jsem všechny partie kromě posledního kola hrál poměrně dlouho a ani jedna partie nebyla snadná. Zcela určitě to byl nejšílenější turnaj jaký jsem kdy hrál, protože jsem celkem čtyřikrát nevyhrál zcela vyhrané partie. Zároveň jsem dokázal neprohrát pět partií, ve kterých jsem aspoň na chvíli stál objektivně zcela na prohru. V některých případech nastaly obě situace dokonce v rámci jedné partie a ve většině mých her se výhoda přelévala ze strany na stranu. Nacházel jsem jediné tahy, které mě udržovaly v partii, ale zároveň jsem páchal jednotahové hrubice, kterými jsem vyhazoval z okna body. Dokázal jsem se dostávat do šancí, ale nedokázal je proměňovat a výsledkem byla záplava remíz, jakou jsem ještě v žádném turnaji nezažil. V jedné obzvlášť vypečené partii jsme se soupeřem dohromady podle hodnocení počítače spáchali 14 hrubých chyb, 4 chyby a sedm nepřesností. 🙂 Ze své pozice pátého nasazeného jsem měl rozhodně vyšší cíle než 35 místo, ale nedá se nic dělat. Hlavní je, že člověka šachy baví a i přes velmi frustrující průběh můžu říct, že jsem u každé partie cítil radost ze hry.
Miroslav Janeček
Fotografie: oficiální web turnaje; Jana Gřešková



