Favorit nám uspořádal školící seminář! Tisk
Pondělí, 29 Červen 2020 15:01

Páteční večer hřmělo a blesky se objevovaly na obloze, krupobití nemilosrdně bubnovalo a kapitán si dělal těžkou hlavu, aby se nikdo další den nenachladil. Záchranná operace, kdy by se zrušil sraz a dělal se odvoz od domu, ovšem nakonec nepřišla, jelikož v sobotu ráno svítilo slunce a hřálo nás celou cestu.

Nastoupili jsme v podstatě v jediném možném složení a soupeř tohle velmi mile uvítal. Za odměnu na nás vyrukoval s nejlepší možnou sestavou, a to byla pořádná výzva, abychom jim sebrali alespoň někde jakýkoliv bodík.



1. šachovnice: Tomáš Kučera (1954) vs. Karel Pavlík (1815)

Karel podal bojovný výkon, ale na lepšího soupeř zkrátka nestačil. Bílý si od začátku partie diktoval tempo, určoval ráz zápasu, kde se bude hrát a všechno mu skvěle hrálo do not, protože si to dokázal vybojovat. Našemu hráči náleží poděkování, že neutekl od šachovnice a dělal všechno pro to, aby vyklouzl ze spárů talentovaného hráče, ale se zlou se potázal.

Partie se rozhodla už ve střední hře, kdy si vzal Tomáš pod drobnohled Karlova krále, kde mu nejprve odebral jeho strážce a následně se pokoušel o mat. Na ten ale nedošlo, jelikož se Karel rozhodl, že se natrápil již dost a vzdal se. Nelze mu nic vyčítat, soupeř byl lepší a zahrál výborně! 1:0



2. šachovnice: Mirek Janeček (1753) vs. Radim Krupa (2019)

Zase se potvrdilo pravidlo, že proti silnějšímu hráči není ideální, abychom se zabetonovali po vzoru Prešova a čekali, jestli nás soupeř porazí. Mirek rozehrál svou partii za bílé a rozhodně si minimálně vydobyl respekt u soupeře, protože mu srdnatě vzdoroval. Klíčem k řešení celé partie byla otázka, zdali je Mirek schopný soupeře jenom odbránit nebo se najde skulina, která zhatí jeho plány?

Pozice se postupem času dost zablokovala, Mirek vybudoval ideální pozici pro své obranářské schopnosti, jelikož k jeho útočným manévrům se soupeř vyjádřil dost jasně, žádné Ti chlapečku nedovolím. Skoro pět hodin boje, manévrování bílého v koncovce výhradně po první a druhé řadě a nakonec jediná chybička, která stála našeho hráče celou partii. Osobně se přikláním k tomu, že kdyby Dolnímu Benešovu o nic nešlo, tak Mirkův soupeř přijal již nabízenou remízu. Takto prokázal svůj cit pro postavení figur a našel vítězný motiv, jak se dostat našemu hráči na kobylku. Opravdu povedený závěrečný obrat. 0:1



3. šachovnice: Zdeněk Šnyta (2002) vs. Kristián Havel (1729)

Málokdy je člověk nadšený, když čeká na posledního hráče, který dohrává, jelikož už chce být doma. Tady jsem však rád, že jsem mohl být až do konce tohoto pohledného klání, protože to byla nejlepší partie dne.

V zahájení se Zdeněk rozhodl, že si vezme věž a jezdce, přičemž Kristián bude mít dámu. Nemusel do toho jít, ale už se tak rozhodl a nebylo úniku. Kompenzace určitě zajímavá, ale pro náš celek naštěstí nebyla až tak velká. Zde se přiznám, že jakkoliv jsem občas nebyl spokojený s výkonem Kristiána v jiných kolech, tak tento víkend všechno bohatě vynahradil. Cítil se výborně a byl v ráži. Ve střední hře se postupně dokázal propracovat na soupeřovu polovinu a nakonec došel do koncovky, nad kterou si každý z nás lámal hlavu, jak že to má vyhrát?

Diagram číslo 1

d1

Černý je na tahu a má obrovskou výhodu, jenže to má jeden háček, zkuste tohle vyhrát po pěti hodinách urputného boje. Počítač vám řešení nabídne, my ho notně analyzovali vedle v místnosti a nakonec jsme po půl hodině našli, jak správně pokračovat. Nejkrásnějším okamžikem bylo Krisovo provedení, které bylo zcela správné, a soupeře dotlačil do pozice, kdy se vzdal. Nádherná partie, fantastický výkon, až nemám slov, zkrátka blahopřeji! 0:1



4. šachovnice: Martin Rell (1667) vs. Pavel Byma (2048)

Na čtvrté desce se odehrál jeden z nejkrásnějších příběhů, který si člověk snad ani lépe nemohl vysnít a ještě lépe stvořit. Začalo to páteční simultánkou, kde jsem se snažil vzdorovat Radku Caletkovi, ale nakonec neúspěšně, na sobotu jsem si chtěl původně připravit jistý gambit, ale nakonec jsem sáhl možná až zbaběle po nepříliš ostrém anglickém zahájení.

Do jedenáctého tahu bychom hlásili pozici jako čistě rovnou, po odmítnutí remízy jsem se rozhodl, že takhle hrát na remízu zkrátka nejde, jelikož bych určitě sklouzl do prohraných vod, což jsem nechtěl dopustit. Vydal jsem se na válečnou stezku, nejdříve jsem takovým špekem pomocí tahu Jg5 pohrozil možným matem nebo ztrátou dámy, kdyby oponent zahrál slabě, ale soupeř obrat vykryl, poté však zahrál hrubou chybu h6, když chtěl mermomocí vyhnat mého jezdce, který načal jeho malou krasojízdu. Nejdříve jsem vzal pěšce, pak získal i kvalitu. Můj soupeř nelenil a ještě se snažil pomocí několika tahů dostat zpátky do partie.

Za soustředění bych si s dovolením dal jedničku, dneska jsem se výhradně soustředil sám na sebe. Pavlovi partie zkrátka nesedla, a to se může stát každému, na konci působil až dost odevzdaně, a to mi připomnělo, jak se mnou zametl v rámci krajského přeboru jeden hráč ze Šenova, kdy z čistě remízové pozice mě úplně přejel jako tank T-34. Po třicátém tahu jsem měl o čistou věž navíc a vynikající pozici, tu jsem vyšperkoval i za pomoci soupeře do následující pozice.


Diagram číslo 1

d2

Soupeř se nechtěl vzdát, tak jsem mu dal Dh5+, jenže ani tohle nepomohlo, respektive jsou pouze dvě možnosti, kam ještě uhnout a soupeř mi chtěl asi udělat radost a odměnit mě za opravdu nejlepší výkon v rámci krajské soutěže a zahrál Kg8. Mohl ještě zahrát Ke7, ale to již vidíte sami, že jdu pro jeho další figurky jako na maliny do lesa. Tak jsem ještě jemně potáhnul věží směrem nahoru Vh8.

V první chvíli jsem tomu nevěřil, takže jsem zmáčkl hodiny na soupeřovu stranu, až poté mi opravdu došlo, že se nám vytvořil na šachovnici mat. Byl jsem nadšený, i když jsem výsledek pouze korigoval na momentálních 1:5, ale i tak, kdy se mi zase poštěstí vyhrát nad tak dobrým hráčem? Pavlovi přeji hodně štěstí hlavně do osobního života a celkově ať se Ti daří! 1:0



5. šachovnice: Pavel Gemsa (1969) vs. Milan Kratochvíl (1764)

Na začátku zmíním, že od páté desky níže jsem partie ani nestihl pořádně sledovat, jelikož jsme tam padali jako zralé hrušky. Soupeři nás nemilosrdně kosili. Tady se proti sobě postavilo bojovné mládí a uvědomělý člověk. Oba se prezentují útočným pojetím hry, zde se však hlavně bílý dostal černému pod kůži. Milan statečně vzdoroval, ale jako už i na první šachovnici, podlehl tlaku soupeře a prohrál tentokráte ve věžové koncovce.

Přitom ze zahájení nevyšel nikterak zle, ale ve střední hře se projevila herní praxe i um bílého a najednou byl černý o 2 pěšce na tom hůře a zkuste hrát tohle zrovna proti Pavlovi. Po výměně dam se už přešlo do nepříliš komfortní věžové koncovky, udělalo se pár tahů, Milan nechtěně přehlédl šach a z věžové koncovky se stala koncovka, kde mě bílý o věž více, to byl důvod se vzdát. Bílému náleží blahopřání, zahrál v klidu a s přehledem. 1:0



6. šachovnice: Tomáš Witassek (1580) vs. Jan Vitásek (1860)

Partie bohužel uběhla až příliš rychle. Po zahájení se černý okamžitě rozhodl na královském křídle napochodovat na bílého krále a nemilosrdně jej srazit dolů na šachovnici. Nápad skvělý a provedení ještě lepší, které podtrhla závěrečná chyba bílého. Tom si v zápase v podstatě neškrtl, budu mu muset začít kupovat zápalky. Nedá se nic dělat, soupeři byli těžcí a hlavně lepší! 0:1



7. šachovnice: Lubomír Bělka (1915) vs. Dominik Klapuch (1102)

Dominik věděl, proti komu bude hrát. Má analýza možné sestavy Dolního Benešova se vyplnila na více než 80%. Domča si dal tedy svědomitý úkol a opravdu celý týden vymýšlel různé varianty, jak silnějšího a lepšího soupeře překvapit a dostat se tak k zisku jakéhokoliv bodu.

Někdy chceme až moc, ovšem tady přišel zádrhel hned ve druhém tahu, jelikož po e4 a c5 přišlo Sc4, nikoliv Jc3 a domácí příprava se posunula do vedlejších pozic, které si taky Domča vcelku nastudoval. Bílý si od počátku partie vybudoval převahu, kterou nejdříve vyřešil ziskem pěšce i lepším postavením figur. Náš hráč měl snahu, ale opravdu je v podstatě nemožné, aby dokázal dlouhodobě udržet partii s takto dobrým hráčem, vždyť i já s tímto hráčem minulou sezonu prohrál poměrně až nemile hladce.

Ve střední hře se celkový deficit našeho hráče ještě navýšil, figurky sloužily výhradně k bránění a bílý stále více utahoval smyčku kolem černého krále. Nakonec partie skončila pěkným taktickým obratem a bylo vymalováno. Kapitán domácích podržel svůj tým, připsal bod a dodal týmu jistotu, skvělý výkon! Pro našeho hráče velká zkušenost, ale rozhodně bych nevěšel hlavu, zkrátka ještě to chce šachový růst, aby se mohl měřit s takovými hráči, nic není ztraceno! 1:0



8. šachovnice: Antonín Kozelský (1131) vs. Rudolf Kriebel (1781)

Dal jsem Tondovi další šanci, zase k němu hovořil, co a jak by měl udělat, jenže jsem si po necelé hodině připadal, že házím hrách na stěnu. Přece nejde přijít k partii s takto silným hráčem a odtahat všechno za zlomek svého času a nechat si dát mat. I samotný soupeř řekl, že to měl dneska extrémně jednoduché.

Tonda docela pěkně partii rozehrál, ale jel dál jako mašina, nezastavil se a nezamyslel. Soupeř se nenechal vyvést z míry a postupnými kroky si dokráčel pro všechno, co mu náš hráč nabídl. Každou příležitost proměnil a připsal si jako první z domácích hráčů výhru. I na Tondu je tato soutěž extrémně silná, a když vezmeme v potaz, že stále hraje příliš rychle, tak dlouhodobě nemá šanci, chce to nejdříve něco změnit u sebe a já pevně doufám i věřím, že Tonda na to přijde o prázdninách. Soupeři ještě jednou gratuluji, zahrál způsobem škola hrou. 0:1

Výsledek 2:6 je spravedlivý a zasloužený. Možná jsme mohli přidat ještě remízu na druhé šachovnici od Mirka, ale jinak jsme na pěti šachovnicích absolutně neměli nárok. Favorit nám vystavil důraznou stopku a kraloval. Do Benešova jsme přijeli s tím, že je chceme obrat o jakýkoliv bod, nakonec z toho byly 2, z tohoto důvodu panovala i určitá spokojenost, ale až na fenomenální výkon Kristiána, mého určitého vzepjetí a Mirkova srdceryvného výkonu nám domácí ujeli o několik parníků, protože byli nepochybně lepší a silnější hráči, takže jim tímto ještě jednou blahopřeji!