TJ Slezan Opava, z.s.
podporují v rámci svých dotačních programů:
Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR
TJ Slezan Opava Šachy Výkaz ztráty bez jakéhokoliv zisku
Výkaz ztráty bez jakéhokoliv zisku Tisk Email
Středa, 12 Únor 2020 01:01

Tento zápas byl svým způsobem klíčový pro oba celky. Náš soupeř Lokomotiva Krnov „B“ si mohl případnou výhrou uchovat určité možnosti na záchranu, kdežto my měli o dost pozitivnější starosti, jelikož v případě výhry jsme mohli atakovat se 14 body třetí příčku, která by byla na dosah, pakliže i přihlédneme k tomu, že Rýmařov ani Lokomotiva Krnov „A“ neuspěli v již uplynulém kole.

Věděli jsme, že nesmíme soupeře podcenit, ale v našem táboře panovala dobrá nálada a na nic jiného, než jasný plnohodnotný zisk 3 bodů, nikdo z nás nepomýšlel. Tvorba sestavy dostala jednu vážnou trhlinu, když se Standa omluvil a tentokráte za nás nemohl nastoupit, a to nám pak velmi chybělo. Šanci dostali mladí šachisté a doufal jsem, že tuto důvěru uchopí za pačesy.

Soupeř pochopil podle rozlosování, že bodový zisk plyne s nasazením plné sestavy právě proti našemu celku. Kromě 1 hráče nastoupilo asi momentálně to nejlepší, co soupeř mohl poskládat, jelikož i u nich se nacházeli hráči, kteří hráli zcela bez formy. Zápas sliboval příjemnou podívanou a paradoxně rozložení sil pouze podle elového faktoru ukazovalo, že jsme my byli na tom hůře a maximálně vyrovnaně. Tento aspekt jsem však nebral až tak v potaz, jelikož psychické rozpoložení hrálo v náš prospěch i určitá kvalita nám seděla na rameni. Jenže jak už to tak občas bývá, sami si vykopeme jámu problémů a nemusíme ani prosit soupeře, aby nás tam do ní strčil, a dobrovolně tam padáme jako zralé hrušky a oponent nás už jenom mírně přikryje a odejde s vítězstvím v kapse. Nyní už pojďme na šachové partie, rozhodně se bylo, na co koukat.



1. šachovnice: Miroslav Hrbáček (1920) vs. FM Radomír Caletka (2295)

Dnes jsem cítil, že by se mi mohla partie podařit, a to z toho důvodu, že jsem se na ni moc těšil. Jednoduše se mi chtělo hrozně moc hrát. Na partii jsem se trochu připravoval a čekal jsem, že budu hrát černýma sicilskou. Nicméně soupeř na začátku chvilku přemýšlel a zahájil 1.c4. No co už, byl rychlejší a zahrál mi sicilskou on. Mě to ale nerozhodilo a odpověděl jsem 1…c5! (prostě sicilka je moje). No správně jste pochopili, že se rozehrála Anglická hra.
Bílý hrál partii s až moc velkým respektem, a tak jsem získal příjemnější pozici, koukněte na diagram číslo 1.

diagram 1

Zde přišlo 19.f4?! (mělo se stát raději 19.Jf4 s ideou ovládnou pole d5 po případném …e5, nebo 19.Vc2 a ztížit černému postup …b5) vypadá to logicky, bílý chce omezit střelce g7 tahem e5 a tím získat pěšce d4, jenže přišlo 19…e5! A černý už stojí lépe. Jde o to, že bílý se oslabil a černý bude chtít pozici otevřít pomocí …b5 a tím využít výhody dvojice střelců. Moje výhoda se postupně zvyšovala až do následujícího diagramu číslo 2.

diagram 2

Černý už má pěšce a stojí velmi dobře. Logickým plánem je …b5. Přišlo 28.h4? Zbytečně se zase bílý oslabuje (hlavně pěšce na g3). Idea h5 není hrozba pro …g5. Po logickém 28…b5! Už stojí černý na výhru. Pozice se otevře, což vyhovuje pouze černému. Bílý pak ještě zkoušel obětovat kvalitu, ale to už pozici nepomohlo. Dneska se partie povedla, prakticky nikde jsem nebyl ohrožen a postupně jsem zvyšoval svou výhodu. Kéž by to tak šlo vždycky. 0:1

Radek odehrál partii s velkým přehledem i klidem nad svými tahy. Prokázal, proč je naše jednička a jasným vítězstvím nenechal nikoho na pochybách, že je výborně připravený. Soupeř se určitě snažil, několikrát se Radek u svého správného tahu zapotil, ale celkově byl černý aktivnější a o hodně lepší. Krásná i důležitá výhra pro našeho hráče, která znamenala v zápase vedení 4:2, a to znamenalo, že zase budeme bodovat venku. Jen pár nadšenců by ještě pochybovalo o tom, že náš soupeř vyrovná, ale opak byl pravdou…



2. šachovnice: Karel Pavlík (1834) vs. Vítězslav Daříček (1857)

Jestliže v minulé sezoně Karel válel a sbíral mnoho výher, tak letos se stroj asi špatně promazal a výrazně se zadrhl. Pokud bychom však vzali všechny partie Karlem odehrané, tak soupeř povětšinou nebývá aktivnější, ale umí využít ve správnou chvíli ideálního momentu pro získání převahy, a to je rozhodující faktor.

Dneska vyšel zase Karel ze zahájení lépe, na dámském křídle dokonce získal volného pěšce, se kterým chtěl určitě dojít tak daleko, aby se soupeř nejlépe ještě před jeho proměnou vzdal. S časem však přicházely menší chybky a jednu z nich hned soupeř využil a smlsnul si na vzetí volného pěšce, čímž vyrovnal hru a výrazně se mohl i uklidnit, jelikož do té doby prožíval perné chvíle.

Ve střední hře oba hráči solidně manévrovali výhradně na dámském křídle, po pár výměnách přišla další už velká chyba Karla, kdy ztratil kvalitu a hrál v poměru střelec proti věži, což by se ještě dalo v koncovce nějak uklohnit na remízu, ale na šachovnici zbývalo ještě pár dalších figur. Soupeř se do toho opřel ještě více a získal pěšce navíc. Pomalu by se zdálo, že se hra našemu Karlovi sesypala, ale ten se nedal a vymyslel perfektní matovou síť. Najít jedinou a správnou obranu zabralo jeho soupeři dost času a ten tah objevil. Na první pohled se nezdá až tak těžký, ale ukázalo to jeho kvalitu.

V koncovce už to byla labutí píseň, která v podstatě psala poslední sloku po pokrytí matu soupeřem. Ten už jenom zvyšoval tlak okolo bílého krále a přišla poslední hrubka, která zápas ukončila. Karel udělal tenisovou terminologií mnoho nevynucených chyb a soupeř si vítěznými údery uhrál více míčů a ten poslední proměnil v zisk celého bodu. Zasloužená výhra našeho oponenta. 0:1



3. šachovnice: Ladislav Bystroň (1669) vs. Mirek Janeček (1748)

Do Zlatníků budeme zajíždět častěji. Pokaždé, když jsme Mirka vyzvedli, tak vyhrál. Možná je to jenom dílo náhody, ale Mirek přišel k partii parádně připravený i naladěný. Svého soupeře si jako černý zpracoval a ze zahájení mu nic nedovolil. Sluší se i připomenout, že Mirek tuto sezonu se mnou společně tahá partie výhradně za černé figury a je pro nás svátek, jestliže se dostaneme i k bílým figurám.

Ve střední hře si Mirek jako černý vybudoval náskok. Ideálně vyměnil pasivněji stojící figury za aktivní a zbyla nám příjemná koncovka, kde jeho jezdec byl král, kdežto bílý se musel spokojit pouze s obranou a čekat, co Mirek vymyslí za tahy. Náš hráč si koncovku vyloženě užíval, krásně se na jeho zakončení dívalo. Jeho jezdec operoval v centru a útočil na obě strany. Bílý doufal, že Mirek nenajde správný postup, ale absolutně mu to nevyšlo.

Mirek byl ve svém živlu a kromě zisku pěšců, perfektního jezdce ještě vylepšil vlastního krále. Sokovi se pozice sesunula jako domeček s karet. Přestože se hrálo přes 55 tahů, tak Mirek nedohrál jako poslední, nýbrž jako pátý. Zaslouží si pochvalu za fantastický výkon a opravdu je i nadále oporou našeho týmu. Umí překvapit silnější hráče a dneska zase potvrdil roli favorita a bílého vymazal ze šachovnice. Jeho soupeř zvolil po konci utkání nejdříve gratulaci a poté se zavřel do sebe a podrobil se vlastní sebekritice. Na nic se nevymlouval a věděl, že dneska byl soupeř lepší. Každopádně i pro něj palec nahoru. 0:1



4. šachovnice: Kristián Havel (1727) vs. Vít Anděl (1557)

Ani v této partii nevyhrál bílý! Karel Záleský mě kdysi upozornil na tohoto hráče, který je schopen odehrát výborná utkání s lepšími hráči. Několikrát jsem ho viděl ve Frýdku- Místku v akci a musel jsem dát Karlovi za pravdu. Dneska proti němu stál náš Kristián a doufal jsem, že se bude radovat naše strana. Výrazně jsem se přepočítal.

Začátek partie opět ovlivnil ihned první tah, když Kris zvolil své oblíbené 1.f4, které je mnohdy účinné, ale v letošní sezoně s ním nemá Kris příliš pěknou bilanci v rámci krajské soutěže. Soupeř se tohoto tahu vůbec nezalekl a zvolil silnou odpověď v podobě 1…d5. Ze zahájení nezískal bílý skoro nic. Maximálně se dalo zaznamenat za úspěch postavení černého krále, který zůstal uchycený na poli e8.

Pozice se postupem času úplně zablokovala. Bílý měl otřesného černopolného střelce, který v podstatě působil jen na polích f1 a e2, odkud kryl vlastní pěšce. Celkově byla Kristiánova aktivita slabá, což zapříčinil i soupeř, který vytvořil pevnou zablokovanou výstavbu, kde bílý neměl příliš mnoho prostoru pro manévrování, či jistý bod vniku. Partie byla pro mě velmi ubíjející i náročná. Mnoha z nás se shodlo, že by danou pozici nechtěli vůbec hrát, jelikož tam nebylo v podstatě, co nabídnout. Stále jenom manévrovat sem a tam s pár figurami, oběť nebyla možná a otevření hry nebylo ideální pro našeho hráče.

Nakonec se černý rozhodl do toho praštit a přes c sloupec se jal našemu hráči srazit hřebínek, aby před ním padnul na kolena a podepsal partiář. Proběhly další výměny, Kris šikovně našel taktický motiv, ve kterém se mohl vrátit do partie bez pěšce méně ve věžové koncovce. Tam si dovolil i černý jednu z mála svých chyb, když zbytečně daroval vlastního pěšce za výměnu s jiným, i když vlastního mohl králem s pomocí věže ubránit. Nastala úplně jasná remíza, jelikož věžová koncovka na jednom křídle se stejným počtem pěšců nevypadala na zhroucení.

Zápas dospěl do stavu 4:2, Karel Pavlík v té době urputně bojoval a možná se v této chvíli naskytla možnost remízy, kterou by asi soupeř přijal, jelikož by se nechtěl trápit. Jenže se hrálo dál a nabídka remízy nepřišla. Bílý začal tahat nepřesně, což zapříčinila i časová tíseň pár tahů před tím 40. Poté už však nebyl jediný důvod panikařit a být nervózní. Paradox situace spočíval v tom, že Vítek byl úplně v klidu, i když musel hrát na výhru a náš Kristián nepůsobil úplně v dobré kondici i rozpoložení. Faktem je, že se hodně vyčerpal v předešlém boji, aby se dostal do remízové koncovky. Tu ovšem hrubě nezvládl. Bylo to skličující, ale soupeř využil každé možnosti, aby dal našemu hráči nůž na krk.

Samozřejmě, že doma od stolu se radí lehce, ale tady se trochu ukázalo, že Kristián hraje jenom pár typologických pozic a pokud se nakonec dostane do jiné koncovky, tak má problémy, protože nyní už nemá tolik odehraných partií po e4 nebo d4, aby si vypomohl praxí. Sluší se napsat, že Kristián bojoval se ctí, až do prohrané pozice, neměl nárok, ale chtěl udělat cokoliv, aby partii vyrovnal. Dnes na soupeře neměl. Vítek byl lepší, akorát si cestu k vítězství prodloužil. Kristián má určitě na víc a myslím si, že i tato partie ukázala, že je na čase rozšířit repertoár i vyhledat nové možnosti výstavby, jelikož evidentně toto nestačí. 0:1



5. šachovnice: Jan Šlachta (1573) vs. Martin Rell (1652)

Dnes jsem se na partii doopravdy těšil. Sice jsem netušil, koho mi osud přivane na šachovnici, ale cítil jsem se perfektně. Už o hodně v horší kondici byl můj mobil, který po mnohaletém poctivém sloužení definitivně odešel do věčných lovišť. Budeš mi chybět, kamaráde. Když jsem studoval sestavu našich rivalů, tak jsem si vytipoval 3 jména, se kterými změřím síly. Nakonec na mě vyšel Honza, jehož bilance v rámci krajské ligy působí dobrým dojmem, a to bylo pro mě jenom dobře, jelikož jsem k němu přistoupil s určitým respektem, což se odrazilo na celkovém výkonu. Nedělal jsem nikterak hlubokou přípravu, ale chtěl jsem s černými figurami udělat krátký proces a vyhrát rychle, abych si upevnil sebevědomí, které se ještě zvýšilo po úspěšném složení všech povinností v rámci zimního semestru na univerzitě.

Chtěl jsem si zkusit ruskou hru, ale na šachovnici se událo menší překvapení hned třetím tahem: 1. e4 e5 2. Jf3 Jf6 3. Sc4? Jc6 Určitě by mě ostří hráči ukamenovali, protože se nabízí tah 3…Jxe4, který nabízí zisk pěšce a pestrou agresivní hru, která může skončit jakkoliv. Tah jsem si počítal, i když jsem objevil jisté varianty, kde bych měl asi výhodu, tak jsem nechtěl zvolit tento plán, protože v daném typu pozice bych se necítil komfortně. Místo toho jsem zvolil obrat do hry dvou jezdců v obraně a případně chtěl po vzoru našeho šéftrenéra Marka Nábělka soupeře uvařit v Trexlerově variantě italské hry.

Samotný Honza byl mým tahem zaskočený a po partii mi říkal, že se mu jezdcem na pole g5 opravdu nechtělo. Místo toho jsme oba zvolili pomalejší postup spojený s výstavbou, který mi nahrával do karet, jelikož mi prozradil, že bílý to dneska od podlahy hrát nebude. Úplně jsem se uklidnil a začal jsem spřádat plány, jak se dostat Honzovi na kobylku a přinést týmu bod.

Partie pokračovala těmito tahy: 4. d3 Se7 5. 0-0 0-0 6. Jc3 d6 7. h3 Se6 8. Sb5 Jd4
9. Jxd4 exd4 10. Je2 c5.
Pozice je vyrovnaná, cítím se zatím hodně příjemně a přemýšlím, co má asi soupeř za lubem. Myslel jsem si, že zvolí trochu odlišný plán, ale překvapil mě v pozitivním duchu. Podívejme se na diagram číslo 1.

Diagram číslo 1

diagram 3

Tah 11. f4 má něco do sebe a vypadá velmi uspokojivě. Já bych musel více operovat na dámském křídle, ale hrálo by se zřejmě mnohem déle. Honza měl na hodinách 77 minut a já si připsal 72 minut. První časová kontrola je daleko, ale má čtvrtinová se zatím odehrála výborně. Nakonec můj soupeř zahrál 11. Jf4.

Jeho tah se mi zamlouval, a tak bylo na čase poslat jeho střelce i další figury daleko od mých hradeb. Následovalo 11…a6 12. Sa4 b5 13. Jxe6 fxe6 14. Sb3 d5 15. exd5 exd5 16. c3 c4 17. Sc2 dxc3 18. bxc3 Dc7 19. Sg5 Vae8 20. Sxf6 Sxf6. Bílý zbytečně měnil další figury, v podstatě jenom můj soupeř měnil, jelikož já si chtěl figury ponechat na prosazení výhody, takto to bylo o dost jednodušší. Nyní jsem zase věděl, že mám výhodu, ale dokážu jí uplatnit? Tentokrát jsem si opravdu věřil a tušil jsem, že partie nebude trvat už dlouho. Na hodinách stále vedl můj rival, i když se náskok mírně ztenčil. U něj svítilo ještě 56 minut a já měl časový polštář v podobě 53 minut. S chutí se podívejme na diagram.

Diagram číslo 2

diagram 4

Pozice se hraje za černého mnohem pohodlněji. Má vyvinuté všechny figurky a stojí aktivněji. Není tam sice okamžitý útok, jež by zajistil případnou rozhodující výhodu, ale jsme blízko a bílý ztratí pár temp, která by mohl potřebovat k obraně. Spíše mi dělá starosti možnost vyměnění těžkých figur a případná remízová koncovka nestejnobarevných střelců, to nehodlám dopustit.

Chleba se začal lámat ihned po druhé čtvrtině naší kontroly, Honza začal hrát příliš rychle, a to byla potřebná voda na náš mlýn. Přišlo 21. Dh5 Ve5 22. Dg4 cxd3 23. Sxd3 Dxc3. Nyní jsem získal pěšce navíc, ale stále je zde mnoho možností, jak se dostat do remízy. Událo se 24. f4, já si myslel, že je to chyba, možná měl soupeř za lubem Sxh7+, a kdyby tam byla remíza, tak by mě hodně naštval. Mám napadenou věž a hrozí mi Sxh7 nebo to není hrozba? A co říká náš diagram?

Diagram číslo 3

diagram 5

Zvolil jsem cestu 24. Ve3. Nebál jsem se toho, jelikož jsem si správně spočítal variantu, které jsem se trochu bál: 25.Sxh7+ Kxh7 26.Dh5+Kg8 27.Dxd5+ Vf7 28.Vac1 Dd4 29.Vc8+ Ve8+ s výhodou pro černého, že bílý se může ihned vzdát.

Jenže bílý se rozhodl střelcem pouze uhnout, takže jsem dalších 5 minut střádal potřebné plány pro rozhodnutí v pozici. Přišlo 25. Sf5 Dc5, nyní visí věž na poli a1, dále nejde hrát Se6+ pro okamžité Vxe6+, které taktéž rozhoduje partii, navíc dáma kryje věž na poli f8. Prostě ideální multifunkční figura, kterou mám velmi rád. Najít nejlepší tah v pozici je opravdu složité, je třeba se spokojit s odevzdáním kvality a zahrát Kh1 nebo Kh2, jenže soupeř zahrál rozhodující chybu už tak ve špatné pozici, a to tahem 26. Vac1, na to jsem kontroval 26…Vc3+ a bílý se po pár minutách vzdal. Zde už není úniku a pozice je v troskách. Taktický prvek a skvělé zakončení partie. Za sebe jsem byl hodně spokojený a určitě jsem letos odehrál nejlepší partii v rámci krajské soutěže. Nesmíme usnout na vavřínech a z tohoto vítězství si něco odnést, ale dál pilně pracovat, protože jedině pak budou výsledky systematicky lepší i dlouhodobé.



6. šachovnice: Tomáš Witassek (1534) vs. Matěj Jaššo (1592)

Před samotným začátkem partie nebyl určitě náš Tom favoritem, ale výborně se popasoval s podmínkami zápasu a uspěl, jelikož dostatečně využil veškerých výhod, které mu partie přinesla. Nejprve si zvolil ideální zahájení v sicilské hře a konkrétně Grand Prix variantu. Jeho soupeřem byl účastník zimní olympiády dětí a mládeže v rámci ČR, reprezentující Moravskoslezský kraj, Matěj Jaššo, který vykazuje v poslední době progres strmě vzhůru, a uvidíme, kde se zastaví, my mu taktéž přejeme, aby se dostal hodně vysoko.

Tentokráte Matěj nesehrál úplně ideální utkání, Tom ho dokázal v zahájení eliminovat a bylo jasné, že bude postupně zvyšovat tlak na královském křídle. Ze zahájení to bylo ještě vcelku rovné, ale potom začal hrát Matěj příliš rychle, kdežto Tom zpomalil a pomalu si pomocí taktických motivů začal vylepšovat danou pozici. Nejprve to byl zisk kvality v poměru věž proti jezdci, ale s tím se náš hráč rozhodně nespokojil. Následně vhodně využil uvězněného bělopolného černého střelce na poli c6, který spíše plnil úlohu pěšce a díky jemu získal i pěšce.

Do koncovky se dostal s přehledem, když vyměnil další figury a posbíral další 3 pěšce, aby nakonec vyměnil věž za jezdce a přešel do vyhrané věžové koncovky, kde měl věž +5 pěšců a jeho soupeř jenom 2, navíc na dámském křídle to bylo v poměru 4 ku 1 v náš prospěch. Matěj sice ještě chvíli tahal, ale s touhle luxusní výhodou si Tom dojel pro dámu a soupeř se vzdal, protože zde nebyla ani případná možnost pro vytvoření patu. Tom zahrál krásně, precizně i úsporně, výborná práce a jen tak dál. Mimochodem první partie, kterou v tomto zápase vyhrál bílý, docela pozoruhodné. 1:0



7. šachovnice: Janis Raptis (1670) vs. Dominik Klapuch (1110)

Domča dostal soupeře, se kterým se občas potkává. Janis není žádné ořezávátko a umí pěkně tlačit na pilu a být nejen za bílé hodně nebezpečný i nepříjemný hráč. Hrál se odmítnutý dámský gambit, což nebylo pro naše barvy vůbec špatné a doufal jsem, že bychom na zadních deskách mohli celkově předčit domácí. Bohužel už poněkolikáté se Domča dobrovolně vystavil do pozice, ve které stojí pasivněji a v podstatě může zase jenom čekat, co udělá soupeř.

Taktický motiv s chycením dámy Dominik viděl, vytvoření krytého volného pěšce už bylo horší. Spustil se alarm, protože veškerá výměna figur vede do prohry, možné výměny do věžové koncovky taky nemají příliš veselé vyhlídky. Už od počátku střední hry byl Domča v kritické pozici a moc si ji sám nevylepšoval, protože oproti soupeři natahal moc tahů, za příliš krátký čas, a to se povětšinou v zápasech promítne.

Janis si zkušeně došel do věžové koncovky, když přesnými tahy donutil našeho Dominika, aby vyměnil některé figury. Samotná již věžová koncovka, kde si bílý vytvořil krytého volného pěšce na poli d6, byla prohraná. Domča se sice snažil najít nějaké remízové řešení, ale přehlédl motiv, který nespočítal správně a pomohl soupeři s výměnou věží, přičemž ostatní pěšce nedokázal postavit tak, aby zablokoval pozici natolik, že soupeř k němu neprojde. Tato prohra byla zcela zbytečná, až příliš ochotně se Domča v zahájení dostal do nelíbivé pozice, a to se pak těžko hraje. I toho času mohl spotřebovat více, i když v klíčových pozicích se docela dlouho zamýšlel.

Janis si naopak zaslouží pochvalu, dokázal odhadnout sílu našeho hráče a ve vhodné chvíli si dovolil v zahájení zariskovat. Jeho odměnou byla lepší pozice, kterou následně stupňoval, k naší nelibosti dnes nemohl černý nic moc nabídnout, jelikož stále čekal, kdy ho bílý už konečně porazí. Špatná rozhodnutí vedla k prohře, ale lví podíl na výhře má domácí hráč, který neměl v průběhu hry problémy, dobře spotřeboval čas, vyčkal si na chybky druhé strany a správně udeřil. Věřím, že v příštích zápasech to bude u Domči lepší, on na to rozhodně má, ale jedna věc je teorie a druhou věcí je její uplatnění na šachovnici + další faktory. Neházejme flintu do žita, jsme teprve na začátku! Tohle je druhá a taky zároveň poslední partie, kterou vyhrál hráč s bílými kameny! 1:0



8. šachovnice: Antonín Kozelský (1130) vs. Tomáš Grček (1243)

S Tondy se stal trochu problémový hráč v rámci vnímání šachu. Už dvakrát jsem ho po prohrách šetřil, ale dneska už obhajobu nechám stranou, jelikož by to nebylo férové vůči jiným hráčům, kteří odevzdali na šachovnici maximum, ale prostě to nevyšlo a soupeř je přeci jen porazil po tuhém boji. Tonda se dostal do nominace za své dosavadní výsledky, které jsou v poslední době až nebývale pěkné, ale praxe ve vážných partiích pokulhává, takže nastupuje do zápasů, aby nějakou nabral. Osobně jsem mu kladl v mailu na srdce, aby se striktně držel určitých zásad, že mu to určitě pomůže. Před samotným zápasem jsem ho motivoval a dokonce i Radek se přidal, a to už je nějaká persona, která nejen o šachu ví více, než většina našeho družstva dohromady.

Jenže jsme měli oba pocit, že to bylo jen házení hrachu na zeď. Tonda si zahrál opět partii po svém, a tak asi nepřekvapí, že prohrál. Styl jeho porážky je ještě více frustrující pro naše barvy, jelikož bitva netrvala ani hodinu a bylo odehráno až příliš velké množství tahů. Navíc Tonda se porazil zcela sám, soupeř se černými kameny vůbec nenadřel. Pokud vezmeme v úvahu zahájení, tak zde nebyl sebemenší problém, sice bílý nic nevytěžil, ale ani neztratil, takže pro nás velká spokojenost. Samotný černý nebyl nikterak ambiciózní a přizpůsobil se Tondovi, takže oba tahali rychle jako draci.

Střední hra byla brána ve stylu, urvi, co můžeš a zahraj jakýkoliv tah, tak rychle, jak to jenom dokážeš. I díky tomuto faktoru se oba hráči drželi v partii, protože kdyby se oba zamysleli, tak by určitě našli nějakou zajímavou smyčku, kterou by si omotali soupeře kolem prstu a již jej k ničemu nepustili. Možný přechod do koncovky byl pro nás mimořádně výhodný a trošku se divím, že Tonda nezkusil nabídnout remízu, protože soupeř stál dokonce mírně hůře, takže by možná přijal. Navíc pokud přihlédneme k tomu, že v daném momentu nikdo neriskoval, protože stav zápasu byl pořád 0:0.

Nabídka remízy nepřišla, za to si Tonda podřezal sám pod sebou větev, když ztratil věž, bez jakékoliv kompenzace. Bylo to na palici, jelikož nikdo nebyl schopen pochopit, jak je to vůbec možné, když mu svítí takové množství času. Soupeř si jenom mnul rukami a dokonce se dostal do takové pohody, že Tondovi pohrozil matem. Inu Tonda tahal rychle, takže si toho ani nevšiml a soupeř by si pro mat dojel, ale Tonda se tah před ním vzdal. Byla to velmi lajdácky zahraná partie a výkon vůbec neodpovídal tomu, co Tonda jindy předvádí. Musí si uvědomit, že námi udílené rady ho posunou dopředu, jelikož když je nerespektuje, tak prohrává a celkově to k ničemu nevede. 0:1

Abychom Tondu jenom takto nepranýřovali, tak si myslím, že se zlepšil, ale nyní musí vstřebat mnohem více pokynů, a to bude chtít asi více času, než jsem si myslel. Nebudeme si dělat iluze, na začátku svých zápasů za družstvo jsem nebyl o moc lepší, taky jsem si říkal, co mi ten stařík mluví do toho, co mám dělat, když mě vůbec nezná. Z toho staříka se vyklubal Tonda Vilášek a jeho rady si od té doby raději beru k srdci, jelikož ve svých nevybouřených 15 letech jsem si myslel, že jenom já mám nejlépe pravdu. Nyní už dávno vím, že každá rada je dobrá a hlavně ti lidé, kteří se komukoliv snaží poradit, tak to dělají proto, aby danému člověku pomohli.

A co dodat na závěr? Snad jen, že nadpis mluví za vše. Ani jeden z klubů si nepomohl výsledkově v tabulce, ba naopak přišla další ztráta. Pro nás to nemá nikterak fatální následky, ale vzhlížíme k dalšímu domácímu zápasu, který chceme nutně vyhrát, jelikož zatím doma body rozdáváme, a to není příjemné znamení. Venku jsme odehráli 5 zápasů a přivezli 11 bodů, tohle je úctyhodná bilance, na kterou můžeme být pyšní, ale nesmíme se jenom s tímto spokojit. Do dalších zápasů je velmi pravděpodobné, že se pozmění sestava a primárním cílem před derby s Dolním Benešovem je generálka proti Orlu Opava „B“, kterým je potřeba přistřihnout křídla. Náš tým má potenciál, určitě máme všichni na víc, a pokud do toho dáme vlastní píli i část toho odříkání, tak se výsledky dostaví. Bez práce nejsou koláče, s tímto příslovím jsme se dneska potkali a je pro nás výstrahou do dalších bojů. Osobně doufám, že Vás milí čtenáři článek bavil a zase brzy u dalších klání, napočtenou.

Váš Martin Rell


 

Powered by Joomla!. Valid XHTML and CSS.