TJ Slezan Opava, z.s.
podporují v rámci svých dotačních programů:
Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR
TJ Slezan Opava Šachy Andělé a démoni
Andělé a démoni Tisk Email
Pátek, 07 Únor 2020 10:49

Budišov nad Budišovkou je takové velice zajímavé místo. Než se totiž dostane tam, kam byste chtěli, zažijete nejedno dobrodružství, které končí pravidelným blouděním. Třeba nám se povedlo vybít jeden telefon, pomodlit se za brzký příchod všech hráčů, posléze i za Toma, aby náhodou opět nezaspal a přirozeně se okolo kostela v Budišově motat a čekat na vysvobození, kterého se nám dostalo pomocí jednoho z místních chasníků.

Při příchodu do kulturního domů a přilehlé knihovny jsem čekal, odkud vzlétnou plátna a šachy a říkal si, hlavně ne z té jediné skříňky, kterou tam vidím, jelikož se mi moc nezdála. Nebylo však vyhnutí a osud nám nadělil další krásnou podívanou. Nádherné exempláře tašek, za které by se nemuseli stydět ani dlouhodobí obyvatelé před obchodním řetězcem Albert. Samotné figurky pojedly velmi vtipné kaše, jelikož pár souprav bylo odlišných, čili seznámení se s hracími kameny nebylo na škodu.

Abych však všechno nevedl v tónině žertu, tak naši soupeři byli velmi vstřícní, snažili se nám pomoci, uvařili nám kávu a působili celkově velmi přátelsky. Jejich největší strastí byla potíž se skládáním sestavy, protože bratři Víchové nikdy nehrají proti Slezanu, za což jim patří respekt a uznání. Pak se sejde pár omluvenek a najednou jste rádi, že se vás sejde aspoň těch 8. My jsme postrádali naše pikové eso, ale nebylo to tím, že by ho piková dáma nepustila z domu, nýbrž si střihlo 2 partie v rámci Extraligy a vedlo si úspěšně. V týmu se objevil konečně Tom Witassek, takže znovu bylo o jednu premiéru v rámci sezony postaráno. A nyní už se přesuňme na šachovnice, určitě jste napjatí, jak to celé dopadlo.



1. šachovnice: Jan Bergloviec (1871) vs. Karel Pavlík (1853)

Před rokem mi na této desce uštědřil domácí hráč jednu z nejvíce důležitých lekcí v rámci šachu. Nehrát všechno rychle, mít disciplínu a hlavně přemýšlet a vnímat pozici na šachovnici, nikoliv lelkoval na pohodlných křeslech na chodbě. Tentokráte se mu postavil náš Karel. Už v autě jsem mu zmínil, že soupeř velmi často zahajuje tahem d4. To našeho řidiče uklidnilo a minimálně v zahájení neměl žádné problémy.

Ve střední hře se bílý rozehrál na dámském křídle, ale neměl nic konkrétního, z čeho by mohl načerpat inspiraci pro konečnou výhru. Všechno se zlomilo shodou okolností díky jiným výsledkům. Najednou začal domácí kapitán burcovat ostatní svým výkonem zbylé členy. Bil na poplach ve chvíli, kdy byl průběžný výsledek zápasu 0,5:3,5 v jejich neprospěch. Bylo to pojaté ve stylu, že tonoucí se, stébla chytá, ale jistá kompenzace se zde doopravdy naskýtala.

Karel se od střední hry potýkal s černými figurami a bílý opojený entuziasmem ho začal nemilosrdně tlačit ke zdi. Postupně se černého figury dostaly do nelichotivého postavení a navíc přišel zlomový moment. Už dlouho se nestalo, aby Karel byl v časové tísni, nyní tento moment přišel, v něm proběhlo přehlédnutí a najednou bílý dával mat. Bylo to ve stylu návratu Conora McGregora do klece: „Bum, bum a konec!“ 1:0


2. šachovnice: Mirek Janeček (1729) vs. Martin Bartošek (1784)

Náš Mirek nám dělá v poslední době samou radost. Nejinak tomu bylo i v rámci této partie, kterou rozehrál s přehledem i jistotou. Od počátku si vybudoval menší převahu, která korespondovala s vynikajícím vývinem figur, které směle útočily na královské křídlo, kde se měla i partie rozhodnout. Správný postup zněl, neměnit figurky, ale kombinovat s nimi tak, abych dostal soupeře do úzkých. To se přesně vyplnilo, když černý neobratně bránil vlastní figury, jež byly zaparkované na sedmé a osmé řadě.

Útok má mnoho podob a najít vždycky správnou obranu, není žádný med. Dlouhodobě nemohl oponent Mirkovi vzdorovat, až přišla závěrečná kombinace, za kterou by se nemusela stydět ani pověstná lajna hokejového SSSR (Sergej Makarov – Igor Larionov – Vladimir Krutov). Soupeř jen nevěřícně zíral, co že to vidí na šachovnici a po krátkém uvážení zhodnotil, že se natrápil už dost a nebude se nadále zakopávat do země. Položil krále a pogratuloval Mirkovi i já se k němu hrnul. Rychlá výhra, perfektní hra a solidní čas na sledování osmifinále Australian Open mezi Rogerem Federerem vs. Martonem Fucsovicsem, který vyhrála legenda 3:1 na sety, určitě se inspirovala od svého největšího fanouška! 1:0


3. šachovnice: Jiří Kundrát (1759) vs. Kristián Havel (1714)

Tohle byla nakonec partie, která vyřešila dělbu bodů v zápase. Sice se odehrálo okolo 55 tahů, ale Kristián až vtipně poznamenal, že na partii není moc co analyzovat. Hrála se Sicilská hra a konkrétně Svěšnikovova varianta, ale více to připomínalo nabitý kalašnikov, který vypálil mnohokrát na místo určení a rozbombardoval figurky po celé šachovnici. Ze zahájení vyšel s aktivitou náš Kristián, přeci jen se v tom lépe orientoval a zlatá teorie, kterou pilně nastudoval, se mu hodila.

Ve střední hře se nám naskytla situace, kdy Kris získal lehkou figuru (střelce), ale přišel o pěšce. Samotná výměna byla v pořádku a soupeř vypadal, že je velmi nešťastný z toho, co si způsobil. Už se všechno schylovalo k tomu, že partii vzdá, ale zaúřadoval právě kapitán domácích, který svým přístupem na první šachovnici povzbudil ostatní k maximálnímu výkonu a soustředěnosti. Nová krev se vlila do žil domácímu hráči a začal nemilosrdně na Kristiána nemilosrdně dotírat. Ten musel dokonce dát soupeři ještě jednoho pěšce, aby se uvolnil z kleští. Pozice se díky tomu paradoxně pro Krise uvolnila a mohl lépe dýchat.

Dokud se nevypnou hodiny, tak se stále hraje. Věžová koncovka byla absolutně na infarkt a strachoval jsem se o našeho hráče i týmový výsledek. Naštěstí všechny 4 věže zmizely z šachovnice a najednou tu byl černého bělopolný střelec s několika pěšci proti bílým pěšcům, kterých bylo o dva více. Kristián prokázal skvělý cit a excelentní pohyb s králem, kdy odřezal bílého tak, že mu nezbylo nic jiného, než se vzdát. Tahle úžasná bojovnost vynesla týmu potřebný bod, díky kterému bylo jasné, že už pojedeme z Budišova s výhrou, protože na našem stavu zápasu svítilo 4,5 ku 0,5. Srdečné gratulace se jenom hrnuly a zbylí naši hráči (4), kteří neodjeli prvním autem, už mohli dohrávat v absolutním klidu, až na mě… 0:1


4. šachovnice: Martin Rell (1637) vs. Jaroslav Karásek (1665)

Až v této sezoně jsem pochopil, že kromě vedení mužstva na mě leží zodpovědnost v podobě dělání dobrých výsledků, které povzbudí celé mužstvo. V minulé sezoně jsem chtěl prorazit na první šachovnici, abych ukázal našemu mužstvu cestu, že všechno jde, i když občas jen pomalu a postupně. Nyní hraji na nižší desce, kde se stávám favoritem miniutkání, které určuje ráz i celkového výsledku. V rámci týmových partií jsem nikdy nenastupoval k zápasu jako favorit, maximálně vyrovnaný soupeř, ale častokrát jako outsider, který nemá, co ztratit a spíše může maximálně potrápit a sem tam i obrat soupeře. Karta se však začíná obracet a v letošní sezoně jsem už v prvním kole musel počítat s vědomím, že s mým bodem se opravdu počítá, potom to bylo v Krnově a nyní jsem odjížděl do Budišova s vědomím, že jsem opět veden jako favorit partie, tudíž bych měl uhrát celý bod, jinak by to byla pro naše mužstvo ztráta.

Je fakt, že jsem týmovou soutěží mnohem více zaujatý, než osobním vystupování na turnajích. Více mě to baví a rád motivuji ostatní. Snad jsem narazil i na období, kdy nehodlám jen tak někomu vzít remízu, což koresponduje i s tím, že jsem v posledních 3 vážných partiích odmítl celkem 8 krát nabídku remízy, ale přesto jsem nakonec uhrál 2 remízy a v Budišově jsem měl obrovské štěstí, takže vzhůru na partii.

Hrála se anglická hra a konkrétně Anglo-Indian Defense, kde jsem se cítil příjemně a hned v zahájení jsem získal velkou výhodu, kterou jsem chtěl uplatnit. Můj soupeř si tolik se zahájením nepotykal a hrál docela pasivně a toho jsem hodlal využít. 1. c4 Jf6 2. g3 d5
3. cxd5 Jxd5 4. Jf3 Jc6 5. Jc3 Sg4 6. Sg2 Jf6 7. 0-0 g6 8. d4 Sg7

Diagram číslo 1

diagram 1

Nyní jsem se musel zamyslet, jak dále budu postupovat. Tahy pěšcem jsou závazné, jelikož už nemůžou jít zpět, ale tah d5 se mi doopravdy líbil. Chtěl jsem získat převahu a svého soupeře totálně porazit, přece ta aktivita rozhoduje. 9. d5 Sxf3 10. Sxf3 Je5 11. Sg2 0-0 S pozicí jsem byl spokojený a samozřejmě jsem si zapsal čas. Byl až překvapivě rozdílný, jelikož já měl ještě 76 minut, kdežto sok jen 56 minut, čehož jsem chtěl náležitě využít.

Partie dále pokračovala nepříliš ideálním tahem 12. Sf4 Jh5 13. Sxe5 Sxe5= Soupeř mi nabídl poprvé remízu, ale nepřijel jsem tak daleko, abych se spokojil s remízou v tak brzkém tahu. Musel jsem si to promyslet a vymyslet náležitý plán. Jeho černopolný střelec vypadal nebezpečně a chtěl jsem ho eliminovat, navíc jeho jezdec na h5 pozbyl účinnosti. Cítil jsem, že stojím lépe a nehodlal jsem to tak rychle zabalit. 14. Vc1 Dd7 15. f4 Sg7 16. e4 Vfd8
17. e5 Sf8 18. De2 e6 19. Vfd1 Sc5+ 20. Kh1 De7
A co nám ukazuje diagram číslo 2?

Diagram číslo 2

diagram 2

Můj oponent měl momentálně na hodinách 32 minut, mi se dařilo nejen na šachovnici, ale i v tomto aspektu, jelikož jsem měl 52 minut na přemýšlení a cítil se perfektně. Zatím jsem černého k ničemu nepustil a hrál aktivně. Nechtěl jsem se spokojit jen s tímto, hodlal jsem vyhrát a dotáhnout nás k vítězství.

Jaký je další správný postup? Nebyl jsem si jistý, ale jezdec do centra patří, uvolnit si c sloupec, kde můžu hrát s věžemi. Za mě to byl ideální stav, hlavně neměnit figury, protože nyní stojí všechno více než dobře. 21. Je4 Sb6 22. d6 cxd6 23. exd6 Df8 24. Sf3 Dh6
25. Sxh5 gxh5 26. Dxh5 Dg6
Získal jsem pěšce, ale podlehl pocitu uspokojení. Najednou jsem si až moc věřil do věžové koncovky, kterou jsem považoval za vyhranou. Neměl jsem měnit figury, protože s odstupem času bych svého soupeře takticky přetlačil, takto jsem se zbytečně zbavoval výhody. Přitom jsem měl na výběr další 3 možnosti, ale zbavil se jich. Určitě bylo lepší De5, Df3 nebo De2, ale odklonil jsem se od úspěšného receptu a zahrál špatně 27. Dxg6 hxg6 Spravil jsem soupeři pěšce, uvolnil mu h sloupec, zbavil se aktivní figury. Nebylo to správné rozhodnutí.

Začal jsem sám sobě drobit a pomáhat soupeři. Musel jsem nyní hrát přes dámské křídlo, takže další tah byl víceméně jasný. 28. Jc5 Sxc5 29. Vxc5 Vd7 30. Vc7 Vad8
31. Vxd7 Vxd7
Spotřeboval jsem mnoho času, abych si vyměnil pár figur, ale za mě to bylo stále vyhrané a věřil jsem si. Pokud bychom se podívali na čas, tak já měl přesně 30 minut a soupeři zbývalo 19 minut. Do první časové kontroly zbývalo jenom 9 tahů, takže na čas soupeře určitě neporazím. A co na to všechno říká diagram?

Diagram číslo 3

diagram 3

Dá se daná věžová koncovka vyhrát? Zcela určitě, nyní mám výhodu, lidsky se dá hrát příjemněji za bílého. Stojíme však před zásadním problémem, máme lepší pozici, udržujeme si ji konstantně celou dobu, nyní je klíčový okamžik, kdy všechno přetavíme ve výhru nebo nám zase zůstanou oči pro pláč a nastane remíza? Začal jsem ještě dobře, poté už to šlo nějak do kopru a stále nechápu proč…

32. Kg2 Kg7 33. Kf3 f5 34. g4 fxg4+ 35. Kxg4 Kf6 36. h4 b6 Nyní jsem si měl posunout věž nahoru, nabízelo se Ve3, ale zahrál jsem nakonec 37. b4 Kf7 38. Kf3? Ke8 Opravdu netuším, co mě to popadlo, chtěl jsem si převést krále na pole e5 a vysbírat si pěšce, jenže jsem úplně zapomněl na uvolnění věže z pole d7. Kritická chvíle mě dost poznamenala a zahrál jsem další slabší tahy. 39. Ke4 Vh7 40. D7+ Kd8 Pořád jsem měl menší výhodu, psychicky mě to dostalo. Připadal jsem si hrozně, cožpak jsem odmítl remízu, abych si následně vybudoval náskok a pak ho sám úplně zbytečně ztratil, když navíc soupeř nic nepředvedl? Tah Ke5 se mi nelíbil, přesto byl nejlepší v pozici, místo toho jsem zbaběle utekl z boje a s pocitem remízy 41. Vd6 Vxh4.

Oběma se nám přičetl čas (+30 minut), takže mi zbývalo do konce 48 minut a soupeři přesně 30 minut. Musel jsem se spokojit s remízou, moc jiných možností tam nebylo, ale už jsem to chtěl dohrát, když si to mám vyjíst, tak až do prázdného talíře. Následovalo 42. Vxe6 g5
43. Vf6 Vxf4+=
Soupeři jsem remízu prostě vzít nechtěl, čekat na zázrak není ideální, ale co už, když jsem si to tak zbytečně zkazil, třeba se splete. 44. Vxf4 gxf4 45. Kxf4 Kxd7
46. Ke5 Kc6 47. a4
Náš protihráč si může vybrat, jakým způsobem bude remizovat. Osobně zahrát a5 a můžeme jít domů, ale každý s rozdílnou náladou. Rival si chtěl partii ještě trochu prodloužit a zahrál 47…a6, které nevede ihned k remíze, a tak se ještě zamyslím, co bych mohl vymyslet za kulišárnu? Moc tahů tam nemám, přesněji řečeno právě 1, ten jsem musel zahrát a přišlo 48. Ke6 Nyní nám vznikla zajímavá pozice, ale pro zkušeného hráče je spíše k pousmání.

Diagram číslo 4

diagram 4

V této pozici je správný právě 1 tah, který vede k remíze. Ostatní vyvolají prohru v černém táboře. Při tahu Ke6 jsem si spočítal všechny 4 varianty, které můžou nastat. Vyloučil jsem tah Kb7, kterým by šel okamžitě do pekel, o mnoho lepší není Kc7. Velice mě zaujal propočet vítězné varianty po tahu a5. Tohle mě trochu potěšilo, že jsem viděl takto dopředu: (48…a5 49.b5+ Kc5 50. Kd7 Kb4 51. Kc6 Kxa4 52. Kxb6 Kb4 53. Kc6 a4 54. b6 a3
55. b7 a2 56. b8=D+ Kc3 57. De5+ Kc2 58. Da1+-).

Přemýšlel jsem, jestli je možnost i po tahu (48…b5, jenže tady jsem se dostal k variantě, která vede do remízy, a to následujícími tahy, které jsem zase našel, ale takové propočty měly přijít dříve: (49. a5 Kc7 50. Ke7 Kc6 51. Kd8 Kd5 52. Kc7 Kc4 53. Kb7 Kxb4
54. Kxa6 Kc5 55. Kb7 b4 56. a6 b3 57. a7 b2 58. Kc8 b1=D 59. a8=D Df5+ 60. Kb8 Df8+ 61. Ka7 Dxa8+ 62. Kxa8=).

Mnohokrát jsem potřeboval štěstí a v této partii jsem si ho nakonec vybral vrchovatě. Oponent mě hodně překvapil a zahrál prohrávající 48…Kc7= Nabídka remízy byla oprávněná, jelikož to mohlo být poslední stéblo trávy, které by ho v partii zachránilo. Zamyslel jsem se na 10 minut a s jistotou uchopil vlastního pěšce a poslal ho vpřed, konkrétně 49. b5 Kb7 50. Kd7 a5 51. Kd6 Ka8 52. Kc6 Ka7 53. Kc7 Ka8 54. Kxb6 Kb8
55. Kxa5 Kb7 56. b6 Ka8 57. Ka6 1:0

Oddechl jsem si, notně zhluboka. Byla to vydřená partie, která se zdála vyhraná, poté už směřovala k remíze, ale štěstí se ke mně přiklonilo a pomohlo mi k vítězství. Neobstál jsem sám před sebou, protože v remízové koncovce jsem chodil často na chodbu a dále na toaletu, kde jsem si nutně slovně ulevoval na vlastní osobu. Docela jsem rád, že mě nikdo neslyšel, není to nic k chlubení. Další cenná zkušenost pro mě a snad v Krnově už to bude průkaznější, bez zbytečných nervů a několika obrátek.


5. šachovnice: Antonín Vlček (1704) vs. Standa Mlýnek (1662)

Milovníci šachu by byli potěšeni, pokud by se tato partie přenášela do všech koutů republiky. Standa je náš opravdový mág, který černými figurami hraje úplně stejně jako by to byly bílé figury. Útočná lavina se valí na soupeře, a ten má spoustu problémů, jak všechno pokrýt. Taktická vyspělost našeho hráče je úžasná a věřím tomu, že pokud Standa bude pokračovat podobným tempem, tak si do 2 let uhraje KM normu. Možná, že trochu přeháním, ale z mého pohledu jsou Standovy šachy vynikající s maximálním potenciál. Tentokráte to odnesl soupeř z Budišova a myslím si, že další soupeř bude ihned na ráně v dalších kolech.

Hrála se varianta španělské hry: Marshall Attack a bylo se na co dívat. 1. e4 e5 2. Jf3 Jc6
3. Sb5 a6 4. Sa4 b5 5. Sb3 Jf6 6. O-O Se7 7. Ve1 O-O 8. c3 d5 9. exd5 Jxd5
10. Jxe5 Jxe5 11. Vxe5 c6 12. d4 Sd6 13. Ve1 Dh4 14. g3 Dh3

Diagram číslo 1

diagram 5

Bílý je na tahu a pozice je v dynamické rovnováze. Pokud však přihlédneme k tomu, že otevřená pozice sedí našemu hráči, který schovává v rukávu pověstné eso, tak výhoda je na naší straně. Navíc pocitově se to hraje našemu Standovi samo a věřil jsem, že tahle šachovnice bude naše. Ve stylu Indiana Jonese začal náš mág utahovat pověstnou smyčku okolo soupeře.

Partie se hnula rychle kupředu, Standa dlouho přemýšlel, což mu vyneslo příjemnou pozici i upevnění psychiky, což bylo nezbytné pro správné zakončení partie. 15. Df3 Sg4
16. Dg2 Dh5 17. Se3 Sf3 18. Df1 f5 19. Jd2 f4 20. Sxf4 Vxf4 21. Jxf3 Vxf3 22. Sd1 Vaf8 23. Sxf3 Dxf3
Nacházíme se v klíčové situaci celé partie a s chutí pojďme na druhý diagram.

Diagram číslo 2

diagram 6

Bílý je sice na tahu, ale pro černého vypadá pozice velmi nadějně. Všechny figury směřují na královské křídlo, kde chtějí bílého krále skřípnout a zakončit celou partii. Dalšímu nádhernému zakončení pomohl nynější tah bílého, ale náš Standa si opět zaslouží pochvalu za vytříbený taktický cit. 24. Ve6 Jf4!! (nelze hrát gxf3 pro následné Dg4+ s výhodou pro černého) 25. Ve3 Jh3+ 26. Dxh3 Dxf2 27. Kh1 Dxe3 a jak vypadá pozice nyní?

Diagram číslo 3

diagram 7

Standa takticky rozebral svého soupeře, který mu poskytl možnost. V této fázi hry se jeho oponent vzdal, jelikož neměl jedinou hybnou páku, jak by zvrátil hru na svou stranu. Soustředěný výkon s krásnou vítěznou tečkou na závěr. Jen tak dál Stando! 0:1


6. šachovnice: Antonín Vilášek (1815) vs. Tomáš Rak (1594)

Na Tondu je úžasné spolehnutí. Vždycky týmu pomůže, poradí, povzbudí, vezme auto, dokonce i řídí, stará se o nás v domácích zápasech a celkově s ním naše mužstvo roste, jelikož jsou v něm kromě moudrosti i zkušenosti, ten rozvážný klid a schopnost nedovolit soupeři nic, aby případně zajistil týmu půl bod, který se v konečném zúčtování opravdu hodí.

I v dnešním zápase nám vytáhnul trn z paty, když se ujmul řízení vozidla a hraní partie. Těžko bychom po něm ještě měli požadovat, aby bojoval jako mladík se spoustou energie, který roznese soupeře na kopytech. Tondova výhoda je v dlouholeté praxi i v uvažování, kdy umí správně vyhodnotit, kdy je ještě vhodné hrát nebo když se třeba necítí nejlépe, tak zahrát takové tahy, aby zkomplikoval pozici natolik, že raději soupeř vezme remízu, aby náhodou sám neprohrál. I nyní v Budišově bílými figurami odehrál Tonda zodpovědný zápas bezchybně. Soupeř se sice snažil o aktivitu stejně jako náš hráč, ale nevedlo to nakonec k žádnému proražení soupeřova valu.

Ve střední hře se vyměnilo velké množství figur a všechno proplulo do remízové věžové koncovky, kde ani jeden z hráčů nemohl pomýšlet na výhru. Tonda to zahrál moc pěkně a jsem mu doopravdy vděčný, že zase pomohl našemu týmu. Je naší jistotou, se kterou můžeme vždycky počítat, a to dodává našemu mužstvu sebedůvěru i potřebný klid u dalších partií, takže Tondo moc Ti děkujeme! ½ : ½


7. šachovnice: Jiří Rak (1478) vs. Tomáš Witassek (1534)

V sedmém kole čekala našeho svěřence premiéra v této sezoně za naše mužstvo. Tom vypadl z tréninkového tempa a pilně se věnuje studiu v Brně, kde je rozhodně úspěšný. Nyní měl však volno, a tak jsem ho milerád povolal, abych zjistil, co v něm zůstalo.

Samotný začátek partie odehrál výborně, kdy v otevřené italské hře neměl sebemenší problémy, ale jak později sám poznamenal, tak v 17. tahu udělal rozhodující chybu, která ho odsunula do připrohrané pozice, která se ještě musí soupeřem prokázat. Nastalo pomalé utahování šroubů a náš hráč neměl moc aktivních tahů, kterých bylo po hříchu ještě méně než šafránu.

Ve střední hře se vyměnilo pár lehkých figur a díky tomu si bílý uvolnil své těžké figury a postavil si baterii přes f sloupec, kde nelítostně vnikl do krytu našeho hráče. Posbíral si 2 pěšce navíc a následně správně přešel do vítězné věžové koncovky, kde už Tom neměl nárok, i když se snažil, tak to bohužel nestačilo. Tom dobře pracoval s časem, ale právě jedna chyba ho stála partii, protože pak už to bylo tlučení prázdné slámy, ale přesto musel ještě jeho hráč tahat dalších 40 tahů, aby si připsal výhru, a to i našeho hráče zaskočilo, který objevil mnohem rychlejší postup, jak sám sebe v daném postavení porazit.

Cenní zkušenost a návrat do královské hry. Nemohli jsme čekat zázraky, ale je důležité, abychom měli variabilitu hráčů, že můžou zastoupit jeden za druhého. Tom vzal prohru sportovně a hned se ochotně hlásil na další zápas, takže jsem mu rád vyhověl a nyní bude mít bílé, takže se těšme na ofenzivní galapředstavení s příznivým koncem. Tentokrát to už určitě vyjde. 1:0


8. šachovnice: Dominik Klapuch (1110) vs. Jan Varga (1453)

Kanál Sport 1 má ve svém programu pořad Zlaté události, které lemují sportovní události během uplynulého roku, které se jistým způsobem zapsaly zlatým písmem do historie sportu. V našem překladu by se dala tato partie zapsat do Domčových osobních statistik, když si připsal první skalp v rámci krajské soutěže, i když to neměl vůbec jednoduché a cesta byla trnitá a naskýtala mnoho překážek.

Bílé figury značily mírnou výhodu pro naše barvy, ale ani tento aspekt vám nezaručí okamžitou výhru. Partie začala v rozumném tempu, ale následně Domča obětoval pěšce za aktivitu, i když hlavním problémem se stal čas. Náš hráč ho měl hodně a pozici po oběti nebyla nikterak extra pěkná, a to nebylo ideální znamení. Sám sebe jsem se ptal, co se bude dít. Zatím byl čas, aby se Dominik zkonsolidoval a přehodnotil průběh partie a pozměnil strategii, jelikož takto se nedala partie dlouhodobě udržet.

Snad telepaticky přečetl mé myšlenky, ale spíše sám si uvědomil, že takto to dále nejde. Času mu sice ubývalo, ale i bez pěšce se partie začala překlápět na naši stranu. Klíčovým faktorem byla opět aktivita. Soupeř našeho hráče se naštěstí spokojil s materiální výhodou a začal hrát nesmírně pasivně, což dokládalo i jedno z postavení, kdy měl své figury zaparkované na sedmé a hlavně osmé řadě. Taktika spočívala v tom, že čekal na chybu našeho Domči a případně by zavěsil trefou do černého. Jeho pasivita byla až příliš velká, a toho Dominik využil. Zisk kvality se odrazil na jeho sebevědomí. Až příliš pozdě si soupeř uvědomil, že situaci podcenil a nechal vmanévrovat Dominika zpátky do hry.

K mé lítosti jsem neviděl koncovku a její závěrečné tahy, jelikož jsem se podvědomě těšil, až Domčovi pogratuluji k vítězství. Tentokráte si jej zasloužil a obdivuhodně našel v sobě sebevědomí ve chvíli, kdy ho nejvíce potřeboval. Dominika jsem našel po partii až na chodbě, kde se vesele tetelil na křesle. Měl jsem obrovskou radost, náš malý šikuláč to dokázal a nyní může s větším klidem nastupovat do dalších partií. Dominik si až příliš bere výkon celého týmu k srdci a pokud se těsně prohraje, tak to dává za vinu sobě, i když je na sebe příliš přísný, tak to takhle nemůže brát. Jsme rádi, že ho šachy baví a našemu týmu pomáhá a my jsme rádi, že hraje právě u nás! 1:0

Podařilo se nám vyhrát a jsem pyšný na naše mladíky, kteří výrazně potahali tým vpřed. Zápas se vyvíjel jednoznačně, vždyť první auto odjíždělo natěšené za stavu 3,5 ku 0,5 v náš prospěch. Poté nepřišel tak úplně kolaps, jen se na první a sedmé desce projevily trhliny v obraně a hlavně kapitán domácích svým výkonem burcoval ostatní k možnému obratu nebo bodovému zisku. Já tomu nasadil skoro korunu, když jsem z výherní pozice udělal remízu, ale v jedné chvíli jsem byl v takové depresi, že prohrajeme úplně všichni a nezůstane nám nic. Kristián byl pod tlakem, ale tentokráte mužstvo vydatně podržel a viděl úplně všechno, takže jeho bod byl zlatý, mi se ulevilo a nakonec i s přízní osudu i vyhrál.

Nebylo to jednoduché utkání, soupeř si zaslouží uznání za houževnatý výkon, navíc musíme přihlédnout k tomu, že měli velké potíže se sestavou a výsledek není žádná ostuda. Nám se venku extrémně daří, když máme 10 bodů z možných 12 a určitě chceme tento aspekt zohlednit i proti Krnovu „B“, kde chceme jednoznačně vítězit. Po dlouhé době budeme favoriti zápasu, ale ani to nás neopravňuje podcenit soupeře. Naopak zodpovědně a s respektem, potom se výsledky dostaví a my Vás milí čtenáři budeme o tom informovat. Mějte se hezky a brzy napočtenou, s pozdravem a přáním jen toho nejlepšího, Váš Martin!


Poslední úprava Pátek, 07 Únor 2020 10:50
 

Powered by Joomla!. Valid XHTML and CSS.