TJ Slezan Opava, z.s.
podporují v rámci svých dotačních programů:
Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR
TJ Slezan Opava Šachy Velmi dobrý vstup do sezóny
Velmi dobrý vstup do sezóny Tisk Email
Neděle, 20 Říjen 2019 18:54

Slezan Opava B
ŠK Pogo Budišov nad Budišovkou
Mužík Martin V K Z 2138 1 - 0 1884 Bergloviec Jan Z
Chwistek Karel V Z 2077 1 - 0 1821 Jaššo Slavomír K Z
Záleský Karel V Z 2043 1 - 0 1795 Bartošek Martin Z
Olšar Robin Z 2022 1 - 0 1767 Kundrát Jiří H Z
Pardy Martin Z 1947 1 - 0 1652 Karásek Jaroslav Z
Sovadina Jiří Z 1960 ½ - ½ 1692 Vlček Antonín H
Hromada Jan Z 1843 1 - 0 1623 Metelka Vladimír
Černý Pavel 1874 0 - 1 1560 Rak Tomáš

-



Tak je to tu opět – začaly nám soutěže družstev. Naše B družstvo se z personálních důvodů dobrovolně přesunulo do krajské soutěže „C“, kde má za úkol především si dobře zahrát, dát příležitost hráčům, aby je šachy znovu začali bavit a pokud se zadaří, tak i zabojovat o medaile... Protože je úspěšný vstup do sezóny hodně důležitý, tak jsme nasadili poměrně silnou sestavu, která by se neztratila ani o soutěž výše. Naším soupeřem byli přátelé z Budišova. Ti ačkoliv nastoupili oslabeni o tři hráče základní sestavy, tak velmi příkladně bojovali. Bohužel pro ně to nestačilo a odvezli si domů i přes veškerou snahu pouze bod a půl. Pro nás to znamená velmi dobrý vstup do sezóny a dělení průběžného prvního místa v tabulce (spolu s naším céčkem – kéž by tak tabulka vypadala i na konci soutěže…). Podívejme se, jak to probíhalo na jednotlivých šachovnicích:




Mužík Martin-Bergloviec Jan

Přiznám se, že s Honzou se mi vždycky hraje těžce a bohužel tomu odpovídají i výsledky, kdy těch remíz je až moc. Naštěstí jsem s ním, pokud si to dobře pamatuji, ještě nikdy neprohrál. No ale, co není, může být, že? …začátek sezóny, kdy to člověku moc nemyslí, jsem se rozhodl hrát raději jednoduše, nepouštět se do žádných velkých akcí a doufat, že ty figurky přece jenom postavím na o něco lepší místa než Honza…Ze zahájení jsem vyšel o něco lépe a rozhodl se držet svého plánu a jednoduše odebrat pěšce:

diagram 1

16. g5 na první pohled to vypadá naprosto krásně a jednoduše, ale tato cesta není ta pravá a bylo třeba hledat něco jiného… 16. – Jd5 téměř vynucený jediný tah 17. Jxd5 exd5 18. Jd7 Vfe8 19. Jxb6 při partii jsem byl sám se sebou velmi spokojen a soupeř mi vše potvrdil svou rychlou, lidsky pochopitelnou, reakcí 19. – Vad8? jenže tady jsem měl taky trošku štěstí, oba jsme totiž přehlédli velmi silnou repliku černého – 19. – Va5! (přiznám se, že mne tento tah bohužel při partii vůbec ani nenapadl…) a najednou má černý velmi dobrou figurovou hru (všechny figurky spolupracují, hrozí Sxg5, nepříjemné může být Jb4-Jc2 apod.), která kompenzuje pěšce méně. Tady bych se tedy rozhodně hodně zapotil a šance na remízu pro černého či možná i něco více je velmi vysoká…


V dalším průběhu pak bylo pro mne nejtěžší najít tah 22. Sxc6, protože rozloučit se s dvojicí střelců se člověku moc nechce. Naštěstí jsem přišel na to, že nejdůležitější pro bílého je rychle nějak rozjet a-pěsce a rozhodl jsem se správně…Pro zajímavost ještě uvedu jeden diagram, který opět zdokumentuje, že počítačový šach je úplně někde jinde než lidský. Po mém tahu 25. Vc5 by si totiž na černého asi nevsadil nikdo – počítač to ovšem nevzdává a zkouší ještě najít neskutečné kejkle:

diagram 2

25. – h6! (v partii přišlo 25. – Sd3 a pozice se černému rychle rozpadla) V čem spočívá síla tohoto tajemného tahu? Je to velmi silný tah, připravující si, jedinou reálnou cestu k remíze – přechod do nestejnobarevných střelců. Aby se k tomu dopracoval, potřebuje černý pokrýt hrozby matu na osmé řadě, dělá si tedy mimo jiné tzv. okýnko. Jaká by mohla být lidská reakce? První co člověka napadne, tak je samozřejmě braní 26. gxh6? Tady si však počítač připravil velmi nepříjemné 26. – Sd3! a bílý král se najednou ocitá ve velkém nebezpečí a nezbývá mu než se smířit s věčným šachem 27. Kg2 Vg6+ 28. Kf3 Vf3+ A když zkusíme tedy něco podobného jako v partii: 26. Vac1 tak tady má zase černý pro změnu tuto obranu: 26. – Sxb6 27. axb6 Vb8 28. Vxc6 Vxb6! najednou je jasné proč bylo třeba ochránit hrozbu matu na osmé řadě! Bílému sice zbývá pěšec navíc, ale vzhledem k nestejnobarevným střelcům to silně zavání remízou…


Takže suma sumárum – myslel jsem si, že jsem hrál dobře, ve skutečnosti však další remíza s Honzou nebyla zase tak nereálná…


Jaššo Slavomír-Chwistek Karel

Bílý zvolil v zahájení nepříliš ambiciózní postup 6. g3 a tak se Karlovi podařilo záhy získat velice dobrou hru. Nevím, zda s ní však nakládal příliš dobře – poslal totiž na výlet svou dámu a pak hrál ještě i pěšcem f, který možná mohl zůstat raději ještě nějakou dobu v klidu (nehrát pěšci před vlastním králem, když ještě nemám úplně dokončený vývin) a místo toho si možná o pohyb říkal jiný pěšec a to na sloupci b. Chtělo ho to nějak rozpohybovat např. Vb8, Sd7 apod. a pak b7-b5. Prostě ano otevřít hru pro dvojici střelců (zatímco bílý střelec z g2 a jezdec z c3 buší jen do svého pěšcového valu e4, d5) otevřít si třeba i b sloupec a pak můžu vymýšlet další aktivní postup. Nestalo se a černý se místo toho ocitl po několika pasívních tazích v jisté defenzívě. Bílý správně cítil, že když bude chtít misky vah překlonit na svou stranu, tak je nejvhodnější chvíle do soupeře investovat nějaký ten materiál za iniciativu, je třeba tnout do živého, dokud je čas a černý není zkonsolidovaný. To byla dobrá myšlenka, ale nevhodně provedená. Oběť střelce 28. Sxf5? se totiž ukázala jako velice rychlá, krásně dlážděná cesta do pekel…Místo toho však měla přijít oběť dříve a to zde (bílý na tahu):

diagram 3

25. Ve6! by byl extrémně silný tah v Talovském stylu. Oběť kvality v pravý čas. Černému asi stejně nezbude než ji dříve nebo později přijmout. Pak však bude pěšec na e6 velmi nepříjemný, uvolní se pole d5 pro jezdce a padne i pěšec na f5 (což dále oslabí černého krále). Toto řešení je velice silné a nepříjemné. Bílý by šahal po celém bodu…


Záleský Karel-Bartošek Martin

Karel svého soupeře dokonale zaskočil už v zahájení méně hraným 7. g4. Černý nebyl schopen správně reagovat a prakticky od začátku tahal za kratší konec provazu. Nicméně známe to všichni - stát dobře ještě nemusí vůbec nic znamenat. Karel však hrál v neděli naprosto skvěle a rozhodující akci provedl ve velkém stylu. Myslím, že za takové zakončení by se nemusel stydět ani velmistr. Posuďte sami (bílý na tahu):

diagram 4

všechno začalo velmi pěkným tichým tahem 19. Kb1! následovalo samozřejmě 19. - e5 a sakra, že by to bílý přece jenom zpackal? Zdá se, že černý zasadil hezký dvojúder a konečně si dobere taky nějaký ten materiál a snad se ještě ze vší té šlamastyky dostane se ctí. 20. c5! Nějaký ztracený materiál není až zase tak důležitý. Tady se jde na maty!!! Myšlenka/idea vítězí nad hrubou hmotou! 20. – exd4 21. cxd6 Dd7 22. Vc1+ a černý se v beznadějném postavení vzdal. Nádherné zakončení partie! Karle Bravo!


Kundrát Jiří-Olšar Robin

Bílý měl už od zahájení jisté poziční potíže s aktivitou černých figur, které se mu nedařilo řešit jinak než přechodem do koncovky nestejnobarevných střelců s věžemi a pěšcem méně. Obecně by tato koncovka měla mít velkou tendenci k remízovému výsledku. Jenže znáte to, černý to může zkoušet téměř donekonečna a lidsky se to hraje velmi nepříjemně… Bílému se to taky nějak zašmodrchalo a při ztrátě svého druhého pěšce se raději vzdal. I když paradoxně i v tomto špatném postavení mohl možná ještě zkusit dále o remízu ještě aspoň chvíli bojovat…


Zde by mohl můj komentář k partii skončit. Ale mi to přece jenom nedalo a položil jsem si otázku, kde by mohl hrát bílý lépe? Klíčové a určující pro celou partii asi byly události kolem 18 tahu, tady bylo asi nutné zahrát 18. f5 – najednou by totiž černí střelci nebyli tak nebezpeční a hlavně jezdec na c6 by se nedostal na krásné pole e5. Poté byl asi ještě zbytečný tah 23. h3 (lépe Vfe1).


Pardy Martin-Karásek Jaroslav

Černý pojal dnes svou hru sice velmi kreativně a originálně. Nebyl však asi mentálně nastaven na aktivní boj a měl velkou tendenci hrát pasívně a vyčkávat, co se bude na šachovnici dít. Dokladem toho je, že za celých skoro třicet tahů nepřekročila jediná jeho figurka půlku šachovnice (nepočítaje v to dvě výměny) a dokonce jeho figurky téměř nic významného nikdy neohrožovaly. Jeho neštěstím i bylo, že když už se rozhodl zahrát něco aktivně – jako například přemístit svého jezdce na f5, tak ztratil pěšce a pak podruhé když se rozhodl pro změnu aktivizovat dámu, tak definitivně ztratil i celou partii. Věčný šach se totiž nekonal a dalším velkým materiálním ztrátám se nedalo vyhnout. Z toho plyne poučení, že hrát aktivně je třeba hned od začátku a nikoliv až ve chvíli, kdy je samotná pozice už špatná…


Vlček Antonín-Sovadina Jiří

Se zahájením mohly být asi obě strany spokojeny. Ve střední hře se pak velmi dlouho relativně nic moc nedělo a různě se manévrovalo s figurkami za účelem jejich vylepšení. Jirka se velmi dobře domníval, že z tohoto minisouboje manévrů nevyšel moc dobře a tak se raději pokusil zachránit vše, dokud je ještě čas a je aspoň materiální rovnováha, včasnou nabídkou remízy. Soupeř se moc nevzpouzel a nabídku přijal.


Poté se odehrála celkem paradoxní a zajímavá situace. Kolegové z Budišova, hlavně Ti, co měli na svědomí nepříznivý průběžný stav, se na nešťastného pana Vlčka „vrhli“ a aby byla nějaká sranda, tak mu v legraci vyčetli, že jim prohrál zápas. Jak si totiž mohl dovolit za stavu 0:4 přijmout remízu? Oni se tak snažili a teď jim to on definitivně pokazil…


No tak sranda to samozřejmě je, nikdo z nich si však určitě neuvědomil, že mají ve své podstatě i trochu pravdu. Závěrečná pozice je totiž pro bílého jasně lepší, možná by se dalo říci i strategicky vyhraná. Jde hlavně o působnost a aktivitu figur. Obrovský rozdíl je třeba mezi aktivním střelcem na d5 ovládajícím celou šachovnici a nebohým jezdcem na h5, který toho na kraji šachovnice moc nezmůže, ba naopak spíše překáží (nehovořím ještě o tom, že v předpokládané koncovce se bude jistě v otevřené pozici dalekonohý střelec hodit jistě lépe než krátkonohý jezdec). Také i všechny těžké figurky bílého mohou hrát aktivně, ty černého jsou jenom v obranném postavení. Dále tu máme možné aktivní pěšcové tahy např. d4, h4 nebo i a4. Lidsky by se to za černé nehrálo vůbec dobře. Zaplaťpánbu tedy za remízu. I Jirka byl nakonec spokojen, říkal totiž, že skoro pravidelně svou první partii v sezóně prohrává… Nyní ji tedy neprohrál, takže se dá očekávat, že tato sezóna bude jeho…


Hromada Jan-Metelka Vladimír

Černému se nepodařilo dobře vyřešit obvyklý problém podobných struktur – zaměstnat smysluplně svého bělopolného střelce. Naproti tomu jeho bílý kolega z b1 byl na dlouhé diagonále potencionálně hodně nebezpečný – určitě pomalu pošilhával po králi a chystal se mu za pomocí jezdců a dámy ubližovat. Toho se zřejmě černý obával a chystal se to vyřešit jednou pro vždy radikálně tahem 15. – f5?, tím si však bohužel vůbec nepomohl, spíše naopak – smrtelně oslabil svého kolegu na e6, což po několika dalších nepřesnostech ho přivedlo k velice rychlé zkáze. Byla z toho nejkratší partie zápasu a naše první výhra…


Rak Tomáš-Černý Pavel

Když jsem šel během zápasu obkouknout ostatní partie, tak jsem si myslel, že tady to vypadá na náš první celý bod a to ještě docela snadný a rychlý. Kolem třináctého tahu totiž stál Pavel nejen úplně fantasticky, ale měl i obrovský náskok ve spotřebě času. Bílý měl na hodinách už jen nějakých dvacet minut a Pavlovi pořád svítila 1 hodina a 30 minut. Říkal jsem si – ty brďo Pavel se asi doma poctivě připravoval, zná to skvěle, a za chvíli bude určitě sklízet plody své dobré přípravy a práce. Soupeř to přece nemůže ustát, časovka a k tomu ještě špatná pozice… Jenže chyba lávky, když jsem se šel podívat o něco později, tak už Pavel nestál tak dobře, ba dalo by se říci, že je skoro prohraný a bude ho muset zachránit jen nějaký zázrak v podobě nějaké hrubky v časovce soupeře. Nechápal jsem, co se během té doby mohlo stát? No podívejme se na to společně. Došlo tady totiž k velkému obratu. Tah 16. Jc5 je ještě v pořádku. Bílý reagoval naprosto logicky a správně – chopil se příležitosti a začal čeřit vodu tahem 17. Sxe5. Teď je rozhodující fáze partie a je třeba na to správně zareagovat, jinak se může stát, že se vám to pod rukama, stejně jako Pavlovi, naprosto rozsype. Co byste hráli? Není to úplně jednoduché a bude třeba zapojit i přesný propočet variant.

Pavel zahrál 17. – Db7? a po silném (asi zřejmě přehlédnutém) 18. Dd4 se karta obrací – visí střelec na b4 a hrozí dvojité braní na f6….původně nadějná pozice je v troskách. Správné a jediné bylo 17. – Jxd3 18. Sxb8 a co teď? Může hrozit i odtažný šach na f7 a dobrání věže na a8? Smířit se s rovnou hrou po 18. – Vxb8 19. cxd3? Samozřejmě, že ne – vidíte to naprosto správně – je tady takový jeden malý dloubáček 18. –Jxf2! a černý si uchovává nejen pěšce navíc, ale i s dobrou pozicí. Nemusí se totiž bát 19. Sxf7+ Kxf7 20. Vxa8, protože by zůstala viset bílá věž na d1!


No sice je to škoda, ale nevadí, stává se, jsme jenom lidé. Bílý nakonec zvládl i svou časovku, kdy závěr partie dohrával na 30 sekundách. Jak však vše přesně probíhalo, nevím, neboť i když jsem závěr luštil ze dvou partiářů, tak správným průběhem si nejsem vůbec jistý…Jde vidět, že to bylo až do konce hodně napínavé a oba soupeři byli tak fascinováni děním na šachovnici, že si to všechno nestačili ani správně zapsat…


Na závěr si ještě můžete přečíst, co o zápase napsali naši přátelé z Budišova na svém webu:

http://www.pogobudisov.wz.cz/



Poslední úprava Neděle, 20 Říjen 2019 19:02
 

Powered by Joomla!. Valid XHTML and CSS.