TJ Slezan Opava, z.s.
podporují v rámci svých dotačních programů:
Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR
TJ Slezan Opava Šachy Náš příběh nekončí
Náš příběh nekončí Tisk Email
Pátek, 12 Duben 2019 08:37

Uplynula nám další pěkná sezona týmu Slezan Opava „C“. Jediným posláním bylo, abychom se v soutěži výsledkově udrželi a zahráli si mnoho pěkných partií. U konečného bilancování bych rád upozornil na to, že všechny následující postavy jsou skutečné a berte určitá ocenění s nadhledem i humorem. Články jsou dělány proto, aby si je lidé rádi četli a po pár měsících si je znova s chutí znovu otevřeli.

Dozvíte se několik legrácek i informací. Představíme i vlastního týmového vlajkonoše a věrného podporovatele. To už bych však hodně předbíhal, takže nyní si vychutnejme poslední článek v rámci Krajské soutěže 2018/2019. Uvařte si oblíbený nápoj, natáhněte se pohodlně na sofa a ponořme se společně do stroje času, proplujme jím jako nůž máslem a připomeňme si jména, která hrdě reprezentují náš klub.




  1. Martin Rell: Odehrál jsem 9 partií s celkovým ziskem 2,5 bodů, což považuji na první desku za docela pěkný úspěch. První deska mi hodně dala a vážím si toho, že mi bylo vůbec povoleno, abych na ni mohl usednout. Bylo mi velkou ctí a následné hodnocení o mně napsal jeden ze spoluhráčů, jelikož já na sebe psal hodnocení už mnohokrát v článcích. „Tak jestli chceš, můžu to rozepsat více: Líbí se mi, že si dával hodně příležitosti mladším lidí a motivoval si nás před každou partií. Ujal ses této funkce, když ji nikdo nechtěl a pojal si ji zodpovědně, pravidelně informuješ o každém kole, byl si snad na všech partií krom 1 a pokud vím tak přesně na čas, což se například o mě říct nedá. Vážím si i toho, že sis vzal první desku, když se na ni ostatním moc nechtělo a šel si jako kapitán dopředu se rvát, ale upřímně si myslím, že to bylo poněkud unáhlené a minimálně první půlku sezony to tam s tebou vypadalo dost bídně, ale tu se dostáváme od kapitána k hráči a jako hráč ses nevzdal, pravidelně si docházel, neutekl si od toho a nakonec to přineslo svoje ovoce. Takže si myslím že bys rozhodně měl kapitána dělat nadále!“
  2. Robin Olšar: Robin dosáhl fenomenálního výsledku, když odehrál všech 10 partií a s celkovým ziskem 8,5 bodů se stal nejlepším hráčem týmu a dokonce i soutěže. Robina začaly šachy zase bavit. Před sezonou mi říkal, že mám tak počítat se dvěma partiemi a dál se uvidí. Nejevil zájem o první desku, tak jsem ho chtěl nakopnout a řekl jsem mu, že pro něj je druhá šachovnice jako dělaná. Náš sympatický učitel po celou sezonu dával bezplatné školení svým soupeřům a s grácií sobě vlastní ukázal, že v něm dřímá potenciál, který může i nadále rozvíjet. Kdykoliv bylo potřeba, tak Robin tým držel a svými body pomáhal rozhodovat těsné zápasy v náš prospěch. Dřel na šachovnici a já mu moc děkuji za projevenou aktivitu hrát. Zcela upřímně říkám, že jsem měl po své levici toho nejlepšího možného hráče v rámci KS, který mi dodával klid a byl mi tou oporou, díky které jsem i já hrál v posledních partiích lépe. Tímto, dostává Robin „Hart Chess Trophy“ za nejužitečnějšího hráče v rámci týmu i celé soutěže!

  3. Lubomír „Luboš“ Kozák: Těžce na cvičišti, lehko na bojišti. Luboš se potýkal ze začátku s herním výpadkem, který mohl dohnat jedině herní praxí. Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Postupem času se nám Luboš rozehrál do báječné formy, kterou přetavil i v rámci krajského přeboru, což nám dělá úsměv na tváři. Odehrál nám 9 partií v rámci KS a s celkovým ziskem 3,5 bodu nám taktéž hodně pomohl k tomu, že jsme neskončili v sestupových vodách. Čas je sice relativní veličina, ale na šachových hodinách to až tak nepůsobí. Čas nebyl s Lubošem úplně kamarád a rozhodl se, že mu bude klást obtížné překážky. Náš hráč se však nedal a po úvodních nezdarech obstojně tomuto fenoménu úspěšně vzdoroval. A protože mě Martin Vícha mile potěšil šmoulí vesničkou, tak Luboš dostává „Řád žluté čepice Dědy šmouly“! (Podle pověsti je v čepici ukryta zázračná moc a dostane se k ní jen ten, kdo je velmi moudrý a mnohé už v životě zažil. Věřím tak, že je čepice ve správných rukou!)

  4. Jan „Honza“ Hromada: Honza se po jednom výjezdu trochu rozčiloval a sliboval nám, že si dá od šachu pauzu, že už hrát prostě nebude. Krásné překvapení tedy bylo, když za 10 dní nadšeně odpovídal na mail, že hrát bude. Kdykoliv Honza nastoupil, tak jsem cítil, že máme minimálně půl bod na naší straně jako by tento hráč nemohl prohrát. Sice to bylo s kouskem štěstěny, ale ze 7 partií opravdu Honza neprohrál ani jednou a se ziskem 4 bodů nám taktéž v mnohých zápasech vytahoval trn z paty. Do příští sezony i nadále počítáme s tímto hráčem a troufám si říci, že si připíše hned několik pěkných jedniček. Tímto dostává Honza ocenění v podobě „Panoramixovi tajné formule na kouzelný nápoj“, která dodává nadlidskou sílu neporazitelnosti.

  5. Aneta Pistovčáková: Studijní i pracovní povinnosti vysílily naši slečnu natolik, že tak tak stihla odehrát 2 povinné partie, jelikož patřila do základní sestavy. Kdykoliv hrála, tak se to na šachovnici blýskalo. Oběti figurek a ostrá pozice jako pravé mexické chilli, takto by se dala charakterizovat hra této dámy. Ze 2 partií si za bojovnost, odhodlání a mimořádnou obětavost vysloužila 1,5 bodu. Aneta byla natolik vtipná, že mi při až v průběhu druhé partie odtajnila to, že i tentokráte je po noční. Na šachovnici to však znát vůbec nebylo. Jestliže Aneta dosahuje takových výsledků po noční směně, jak to asi bude vypadat, když se na partii pořádně vyspí? Určitě Vám neuniklo, že se bude točit nová Bondovka naposledy Danielem Craigem. Mě byla poskytnuta informace, kdo bude hrát Bondgirl. Tímto tedy oficiálně zasílám Anetě ocenění, kterou jí věnoval samotný herec hrající Jamese Bonda. Uvidíme tedy Anetu i v nové roli a držíme jí palce, aby se jí vedlo tak dobře jako u šachovnice!

  6. Karel Pavlík: Charisma, trpělivost a skromnost. I tak bychom mohli charakterizovat našeho Karla. Osobně je mi velkou ctí, že se Karel chopil toho, že v určité neděle vezme svoji Audinu, naloží nás do ní a uháníme s ní na hostující zápasy. To však není rozhodně všechno, jelikož Karel nejen v této sezoně opět potvrdil, že má stále, co předávat a vyučovat u partií. Odehrál skvělých 6 partií a se ziskem 5 bodů patřil jednoznačně k oporám mužstva. Nebál se hrát ostře a typologicky se snažil chodit do pozic, které mu sedí. Soupeře nám kosil na počkání a celkově zaznamenal opravdu obdivuhodný výkon. Rozhodně bych rád zmínil i to, že Karel je i sponzorem našeho klubu, za což mu patří obrovské díky. Tímto dostává Karel „King Clancy Memorial Trophy“, která se uděluje těm, kteří dokáží nejlépe spojit hráčské i lidské kvality!

  7. Antonín „Tonda“ Vilášek: Velmi obdivuji na Tondovi to, že neustále životem nabyté informace, dokáže předat vhodně dále. Díky němu jsem byl ve své funkci mnohem lepší, jelikož jsem se mohl učit od nejlepšího. Chválím Tondu za vzorného zástupce, který pomáhal celému týmu a královsky se o nás nejen na domácích zápasech staral. Možná, že by někdo povrchně měl myšlenky na to, že Tondova práce není tak vidět. Opak je však pravdou, až ve chvíli, kdy Tonda není přítomen, pak se nejlépe odkryje to, jak je pro nás podstatný. V době stresu a velkého spěchu dokáže nás všechny dostat do příjemné nálady, což je úžasný dar. Šachově si Tonda odehrál svoje a za 3 partie získal 1,5 bodu, což je paráda. I během partie je moc prima, když tam Tonda je, víte, že se máte na koho spolehnout. Za úžasný celkový přínos pro šachy a náš klub tímto dostává Tonda ocenění „Lady Bing Memorial Trophy“, která se uděluje nejslušnějšímu hráči, který nejenže hraje fair play, ale také se jeho čistá hra snoubí s vysokým herním standardem!

  8. Miroslav „Mirek“ Janeček: Mirek byl tak dobrý, že odehrál v krajské soutěži pouze 2 kola s výsledkem 1 bod (2 remízy), a poté se srdnatě bil za naše celky v krajském přeboru i druhé lize. Hodně se nám Mirek zlepšil a nejen mi jako kamarádovi je do zpěvu. Roste nám postupně hráč, který když to všechno dobře dopadne, tak bude jedním z hlavních tahounů, který zase jednou navrátí naše „Áčko“ do 1. ligy. Oba máme s Mirkem společné to, že rádi měníme figurky. Díky tréninkům s Radomírem Caletkou jsme se však naučili to, že nemusíme měnit vždycky, není to vždycky výhodné a díky těmto nabytým radám Mirek na své poměry zboural ve vyšších ligách své soupeře. Opravdu příjemný pocit, když se daří někomu, na kom Vám záleží. Nebyl bych to však já, abych opět do Mirka trochu nešťouchnul, takže Mirek rád nosí růžové tričko, z čehož jasně vyplývá, že to pravé ořechové ocenění bude pro něj „Nejvyšší řád růžového pantera“! :)

  9. Jiří „Jirka“ Sovadina: Zdraví je jen jedno a rodina taktéž. Tyto důvody tudíž nepustily Jirku k více než jedné partii v rámci krajské soutěže. Přesto je velmi sympatické, že se na nás Jirka několikrát přišel podívat, a to když jsme třeba hráli i s Orlem dvakrát venku. V Kravařích byl dokonce členem našeho týmu a vybojoval cennou remízu. Herní praxe je důležitá, takže v některé pátky můžeme vidět, jak si to rázuje Jirka směrem k naší klubovně, kde s námi poměřuje šachové umění. Rozhodně je o co stát, tak se můžete příště zastavit i další. Zcela určitě si Jirka zaslouží toto ocenění – „Bill Masterton Memorial Trophy“, která se uděluje hráči, jenž spojuje své mistrovství s příkladnou oddaností a věrností.

  10. Michaela Caletková: Nakonec nám odehrála 1 partii, kde hrála velmi pěkně, ale bohužel se nakonec musela sklonit před soupeřem a položit krále. Jinak má mnoho rodinných povinností a do dalších měsíců přejeme její celé rodině, aby se všechno vydařilo tak, jak má. Za náš páteční kroužek jí můžeme slíbit, že třeba Radkovi už nebudeme pro jistotu ukazovat partie z Koutů, aby ho náhodou netrefil „šlak na schodech“ :). Zcela jednoznačně si Míša zaslouží ocenění „Šachová maminka roku“.

  11. Ľudovít „ Luďa“ Peťovský: V našem týmu byl takový přetlak, že se dostal do hry pouze jednou. Bohužel to zrovna vyšlo na kvalitního soupeře, který černými figurami našeho svěřence přehrál. Jinak mnoho povinností nepustilo Luďu taky do hry. Věřím však, že třeba příští rok se jeho bilance ocitne v kladných číslech. Luďa jezdí na kole, takže by se neměl divit tomu, až mu zavolá Peter Sagan, bude chtít po něm nějaké rady a triky, takže na letošním Tour de France bude mít tímto i náš klub určitou stopu!

  12. Milan Kratochvíl: Když jsem se s Mirkem bavil o Milanovi, tak jen tak mimochodem prohodil, že cokoliv co trvá nad 2 hodiny, tak to je pro Milana už příliš. Když si tak vzpomínám, jak jel 100 km/h přes obec, tak na tom určitě něco bude. Šachově ukázal, že se rozhodně není za co stydět a pokud ho budou i nadále šachy bavit, tak může s místem v sestavě počítat. Milan hrál 3 partie a podařilo se mu získat 1,5 bodu, přičemž dosáhl všech možných variant výsledků. Na Milanovi obdivuji jeho ostrost při partii, kdy opravdu jde soupeři nemilosrdně po králi a chce dát mat či získat rozhodující výhodu. Proto mu jako odměnu přisuzuji bájnou ostří čepel meče Excalibur, aby s její pomocí vyhrával co nejvíce partií.

  13. Kristián „Kris“ Havel: Opravdový gladiátor! Samozřejmě, že při pohledu na Krise každého napadne, že by ho určitým způsobem politoval za to, že se s ním život nemazlil. On se s tím však smířil, nevymlouvá se a pokaždé pokud nastoupí, tak hraje jedině na výhru a sedí u partie tak dlouho, dokud to není úplně jasné. Za naše „Céčko“ měl původně odehrát všech 10 partií, jenže všichni dobře víme, že se nám Kristián zlepšil, takže si střihnul i premiéru za „Áčko“, což už něco znamená. Pokud chceme v budoucnosti na někom v našem klubu sázet, tak kromě Mirka a Karla Chwistka, tady máme třetího šikulu do party. Kristián odehrál za naše barvy 5 partií a měl zisk 3 bodů, což je solidní úspěch a mnohokrát nám pomohl v těsných zápasech. Jedni z nejlepších válečníků byli Vikingové, nebáli se velkého počtu nepřátel, tudíž Kris dostává ocenění „Viking Award“, která mu bude sloužit k tomu, že kdyby někdy o sobě pochyboval, tak tato cena mu dodá zpět sílu. Koneckonců pak jsme tady ještě my všichni z klubu, co stojíme při Tobě!

  14. Tomáš „Tom“ Wittasek: Pokud studujete na vysoké školy, tak máte dva semestry. Velice krásně se to prokázalo u Toma, který měl v zimním semestru čas, protože mu rozvrh i povinnosti vycházely vstříc, a tak za nás hrál. V letním semestru jsme si mohli nechat zajít chutě po ostrých pozicích z královského gambitu, jelikož čas nepustil Toma k šachovnici. Po nadějném úvodu, kdy Tom získal 2,5 bodů ze 3 partií, tak chytil krizi, která se zastavila na čísle 3 prohry v řadě. Každopádně hlavní příčinou byla změna figur, protože ty prohry byly pokaždé za černé figury. Určitě si to Tom rozebral, jelikož v posledním kole krajského přeboru svého soupeře semlel rychlostí blesku právě za černé figury. Hned na úvod sezony Tom předvedl úchvatnou partii, kde soupeře takticky rozebral tak, že zbyly oponentovi jen slzy pro pláč a ještě mohl zatleskat našemu hráči. Tom dostává ocenění za nejlepší partii v rámci KS tohoto roku!

  15. Lukáš „Luky“ Palyza: Rád bych ho postavil, ale nemá výkonnost. Kašle na šachy a netrénuje. Možná kdyby více trénoval, tak ho častěji postavím. Musí sám chtít hrát, jinak to nepůjde. Na tohle všechno musí Lukáš přijít sám.“ Předchozí věty padaly ještě před tímto ročníkem. Lukáš opravdu oproti některým jiným hráčům zůstal na svém a neposouval se. Možná jsou ty věty kruté, ale byly pravdivé. Nevyslovil jsem je sice já, ale při hlubší analýze jsem musel s nimi souhlasit, i když mi to nebylo moc příjemné. Jeden z hlavních zlomů se odehrál v září 2017, kdy mi Luky sám napsal a sháněl se po jedné šachové knížce, kterou jsem mu půjčil a do nynějška ji má u sebe. Už minulou sezonu to vypadalo, že by se mohlo blýskat na lepší časy, začal dělat domácí úkoly, zlepšil docházku a celkově jezdil více na turnaje. Objevil v sobě, že může i nějaký turnaj vyhrát, což je velká radost, zvláště když jsem mohl být u toho. Do této sezony jsem vstupoval s vědomím, že jakákoliv nominace Lukyho a jeho prohra je i má částečná zodpovědnost jako kapitána, jelikož právě ten tvoří nominaci. Luky však po dlouhém herním výpadku hledal formu velmi těžko. Ve Frýdku-Místku si otestoval, že musí radikálně přidat, přesto to napoprvé proti Rýmařovu ještě nevyšlo. Pak se však začaly dít věci. Domácí příprava, opětovná nominace a Luky na šachovnici řádil. Celkově odehrál 6 partií se ziskem 2,5 bodů. Největší radost však byla v tom, že Luky objevil v sobě chutě hrát pěkné šachy a na partie se těšil. Dokonce chodíval včas, až na jednu výjimku, takže obrovský posun a já věřím, že si Luky toto vezme k srdci. Na příští sezonu má rozhodně místo v sestavě a doufám, že častokrát nastoupí. Máme se na co těšit! Zcela po právu a po vzoru zlatého slavíka dostává Luky ocenění „Objev roku“. Objevil totiž sám sebe a přetavil to i na šachovnici, což je to nejlepší, co se mu mohlo stát!

  16. Dominik Klapuch: Na začátku sezony ještě pobýval v kroužku od 15.00. V průběhu sezony se dostal do našeho kroužku pro pokročilé a ihned začal plnit roli plnohodnotného člena na tomto tréninku. Vykazoval přesně to, co ho katapultovalo až do několika nominací. Aktivita, vlastní iniciativa pro zlepšení, větší přemýšlení, dobrá psychická odolnost, hra v pomalejším tempu a trpělivost. Dominik prokazuje dobrý posun a věřím, že se společně připravíme natolik dobře, že by mohl nejen nastupovat za družstva, ale že si půjde pro první místo v rámci seriálu Grand Prix, která má 4 turnaje. Rozhodně na to má! Jinak Dominik odehrál 3 partie a se ziskem 1 bodu i předvedené hry jsem maximálně spokojený. Dominik krásně postupoval v rámci celého roku, takže ocenění „Skokan roku“ je zde na místě. Věřím, že se Dominik teprve rozjíždí a vyroste nám další kvalitní hráč!

  17. Marek „Marin“ Chwistek: Hodnotím každého, kdo odehrál minimálně 1 partii. Pokud si Marek sám v sobě najde důvod, proč se těšit na šachy i soupeře a předčasně se nebát, tak může pomýšlet na úspěch. Je ho opravdu škoda, za mě má Marek na to, že může být pro náš klub přínosem. Ne nadarmo se uvažuje o tom, že by se sestavilo i družstvo na Okresní soutěž, kde by mohli hráči získat nejen zkušenosti, ale i herní praxi. Ta totiž chybí Markovi ze všeho nejvíce. Mám možnost ho pozorovat na turnajích a vidím to na něm, že to v něm dřímá. Pro následující sezonu tedy máme společný úkol, že se Marek dostane do herní praxe i pohody, aby mohl nastupovat častěji. Já věřím, že mu s tím pomůže i jeho velmi talentovaný bráška. Marek tedy odehrál jednu partii a prohrál ji, to se však stává, příště už to bude jen a jen lepší. Marin dostává ode mě jako odměnu „klobouk od kouzelníka Pokustona“. Doma mu pak vyskočí z klobouku Bob a Bobek, kteří s ním budou trénovat šachy, a uvidíte, že se Marin zlepší!

  18. David Sobek: David je naše malá velká radost. Postupnými malými krůčky si osahává už i krajskou soutěž. Dostává hodně prostoru, protože hodně trénuje, plní domácí úkoly a ještě si přidává. Ve svém kroužku nemá konkurenci a někdy se rozhodne i mě nebo Karla Záleského na šachovnici hodně potrápit. Největší slabinou je u Davida jeho zbrklost, na druhou stranu mu ještě není ani 10 let, takže na tom všem se určitě zapracuje. David odehrál dokonce 5 partií, ale i když šachově mu to hodně dalo, tak zisk 0,5 bodu neodpovídá tomu, co předváděl za výkony. Bohužel zkušenosti se sbírají postupně a lepší práce s časem taky přinese potřebné plody. David je talent a věřím, že svůj potenciál naplní, rozhodně má k tomu výborné předpoklady i kvalitního trenéra, kterým je právě Karel Záleský. David si ode mě vysloužil přezdívku Blesk McQueen. Sedí na něj dokonale, a protože Blesk byl fair play závodní auto, které pomohlo jinému autu, aby vidělo cíl, přičemž sám přišel tím o hlavní trofej, tak symbolicky nyní dostává „Zlatý píst“ právě David a věřím, že si ho bude vážit a naváže na své předchozí úspěchy.


Vyjmenoval jsem všechny hráče, kteří za nás nastoupili, přesto bych chtěl následující odstavce věnovat ještě třem lidem, kteří za naše „Céčko“ neodehráli ani zápas, jelikož to nebylo vůbec možné, přesto i jim vděčíme za to, že to do budoucna s mladými nadějemi není až tak hrozné nebo že máme opravdu týmového ducha. Jako prvního chci jmenovat Karla Záleského, bez něj by náš klub nebyl tím klubem. Spousta neviditelné práce, která nejde vidět, ale zkuste to bez ní a skončíte ihned. Karel je náš nejen šachový držák, dokonce kandidoval, aby pomohl nejen našemu klubu, ale i celé jednotě, aby dostávala větší dotace, na které má rozhodně nárok. Karel stíhá toho tolik, že nechápu, jak to dělá, ale není divu, že právě ti nejvytíženější lidé si nejlépe dokáží zorganizovat vlastní čas. Zcela po právu tedy dostává Karel ocenění „Lifetime Achievement Award“, která se uděluje za mimořádný celoživotní přínos vůči dané hře.


Další na řadu přichází Radomír Caletka, s nímž máme tu čest trénovat a minimálně pro mě je to velká pocta. Radek nám toho hodně vštěpil do hlavy, pomáhá nám i po psychologické stránce. Vede úžasné tréninky, které se začínají odrážet na našich výsledcích i předvedené hře. Minimálně za sebe můžu říci, že díky Radkovi hraji nyní mnohem lépe a více sebevědomě. Doufám, že bude mít s námi tu trpělivost a bude nás i nadále trénovat, jelikož osobně momentálně bych ani jiného trenéra nechtěl. Velmi si vážím Radka i jako člověka, takže jako projev velkého díky bych mu takto symbolicky chtěl věnovat následující ocenění „Mark Messier Leadership Award“, která se předává výjimečným lidem, kteří jsou vůdčí osobností nejen při hře samotné, ale jdou příkladem i v reálném životě!


Přichystal jsem si malé překvapení na závěr, jelikož tím třetím je Stanislav „Standa“ Mlýnek. Zajisté si nešlo nevšimnout, že u mnohých domácích a některých hostujících zápasů nás bylo skoro hned na začátku devět. Standa žil s naším týmem a chodil nás povzbuzovat. Kromě toho připravil Lukyho na několik partií, takže i jeho ochota nám přinesla několik bodíků. V následujícím ročníku bych byl moc rád, pokud bych do naší sestavy mohl dopsat právě Standu. Věřím, že se to podaří. Standovi děkuji za týmovost, soudržnost a charakter a tímto mu předávám ocenění za nejlepšího fanouška a vlajkonoše za letošní sezonu v rámci všech soutěží!


Dostali jsme se na poslední odstavec našeho článku a já doufám, že jste u toho ještě neusnuli. Informací bylo hodně a textu ještě více. Těším se na příští sezonu a děkuji za projevenou důvěru a možnost si zkusit takovou pozici. Opravdu mi bylo obrovskou ctí a věřím, že i v následujících ročnících se Slezan Opava dostane zpět na ztracené pozice a jednou budeme zase hrát Extraligu s vlastními odchovanci. Přeji Vám mnoho šťastných dní a našemu klubu taktéž. Tímto se s Vámi loučím v rámci krajské ligy a ještě si udělám sám na sebe reklamu, že si Vás všechny tímto dovoluji pozvat na poslední článek ohledně mé poslední partie z krajského přeboru, kterou jsem již prostudoval, a tak Vám poskytnu takovou pomyslnou třešničku na dortu za celou šachovou sezonou našich celků napříč soutěžemi. Mějte se krásně a brzy napočtenou, s pozdravem Váš Martin Rell.


Poslední úprava Pátek, 12 Duben 2019 08:40
 

Powered by Joomla!. Valid XHTML and CSS.