TJ Slezan Opava, z.s.
podporují v rámci svých dotačních programů:
Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR
TJ Slezan Opava Šachy Narozeninový dárek se nekonal…
Narozeninový dárek se nekonal… Tisk Email
Úterý, 19 Březen 2019 13:09

hráno dne 17. 3. 2019

Slezan Opava C


TJ Velká Polom

Rell Martin Z

1543

½

-

½

1813

Husar Ivo Z

Olšar Robin V Z

2055

1

-

0

1783

Štencel Václav Z

Kozák Lubomír Z

1886

½

-

½

1704

Mrákota Zdeněk Z

Pistovčáková Aneta Z

1789

½

-

½

1707

Trojek Miroslav

Havel Kristián

1623

½

-

½

1616

Bureček Václav

Klapuch Dominik

1057

½

-

½

1500

Pavera Václav

Chwistek Marek

1060

0

-

1

1357

Byma Michael

Sobek David

1126

0

-

1

1485

Zdražila Jaromír


3 ½

-

4 ½




Měl to být zápas, kdy si naše mladé naděje zahrají se soupeři, kteří jsou hratelní a mohly by i bodovat, což by celkově pomohlo i našemu týmu v zápase. Dále jsme měli potvrdit vzestupnou formu a stvrdit to výhrou, která by nás posunula do prostředku tabulky. V neposlední řadě měl největší motivaci kapitán týmu. Moc si přál nejen na své desce vyhrát, ale tuto dvojitou výhru věnovat své kamarádce, která slavila den předtím narozeniny. Nyní se vydejme po stopách toho, proč to nedopadlo a den jsem končil smuten, osamocen a frustrován v útrobách paneláku a přemýšlel jsem o budoucnosti.


2. Šachovnice: Robin Olšar (2055) vs. Václav Štencel (1783): Kéž bych měl bojovnost a vytrvalost jako Robin. Pozici černými rozehrál velmi solidně, každopádně bílý se hájil srdnatě, ba dokonce silnějšímu hráči nedovolil, aby využil nějaké slabiny ve svém táboře, která tam ani nebyla. Výsledek zápasu už se chýlil k porážce, když jsem Robinovi řekl, že neexistuje kvalitnější hráč v Krajské soutěži, než je právě on. Dokázal mi to tím, že za již prohraného stavu se zakousl do soupeře a pomalu začal utahovat šrouby. Přesto pan Štencel nedal svojí kůži zadarmo. Zápas se dostal do velmi zajímavé koncovky, kde nakonec Robin uplatnil svoje vynikající znalosti teorie a s přehledem si počkal na jediný okamžik, kdy pozice bílého nebyla úplně pevná. Absolutně zasloužená a hlavně vydřená výhra, která by měla přinejmenším kapitána inspirovat k tomu, jak se dá i z naprosto vyrovnané pozice, udělat pozice výherní. Chce to však mít trpělivost, znalosti i mít na to psychiku a patřičnou dravost. Na Robina jsem opravdu pyšný, hraje skvělé šachy a já mu moc děkuji za to, že je hráčem právě našeho oddílu a odehrál v krajské soutěži už tolik zápasů! 1:0





3. Šachovnice: Luboš Kozák (1886) vs. Zdeněk Mrákota (1704): Velice zvláštní partie, jelikož favoritem byl určitě náš hráč, navíc měl i bílé figury. Přesto se černý ničeho nezalekl a jal se potrestat bílého na dámském křídle, kde mu chtěl více zatápět, když to bílý zkoušel na královském křídle. Největší handicap byl v tom, že Luboš bohužel neměl možnost v podstatě uhnout. Dostal pokyn, aby dále hrál, i když pozice byla nejen opticky mírně horší. Výsledek zápasu se nevyvíjel vůbec dobře, prohrávali jsme, tudíž kde to šlo, tak naši hráči zkusili hrát. Nakonec však po další nabídce remízy Luboš přijal a nedivím se mu. Přiznal se mi, že stojí hůře, necítí se šachově v této partii komfortně, takže nemělo cenu to lámat přes koleno. Remíza to byla dobrá, ale v konečném hodnocení to bohužel nestačilo. ½ : ½


4. Šachovnice: Aneta Pistovčáková (1789) vs. Miroslav Trojek (1704): „Tenhle tah je ostrý jako mé vousy.“ Tak pravila krysa Šachlík v šachové hře, kterou jsem jako malý hrával na počítači. Inu tato věta mě napadla v podstatě u každého tahu v této partii. Blýskalo se na obou stranách a pozice byla ostrá jako pravé mexické chilli. Přeci jenom si však soupeř, který měl bílé figury, dokázal vytvořit pozici, kde jeho útočně laděné figury spolupracovaly lépe, než od naší Anety. Ta se v jednu dobu v podstatě pouze bránila, i když se snažila hrát aktivně. Nevzdávala se a věřila sama sobě, že pozici zvládne udržet a třeba i po neopatrném obratu převrátit na vlastní stranu. Nakonec se stala dobře známá jakási zlatá střední cesta, která nás zavedla do remízových vod. Vydřená remíza, zvláště bych chtěl ocenit to, že Aneta přišla hrát po noční směně, kterou mi úspěšně zatajila. Mimochodem mě však nejvíce potěšila po partii, jelikož se ochotně nabídla, že v posledním kole zkrotí jednoho z Orlů. Prostě ten, kdo jí přistane na talíři, no vlastně šachovnici. ½ : ½


5. Šachovnice: Kristián Havel (1623) vs. Václav Bureček (1616): Tato partie mě extrémně moc bolela, jelikož i když Kris dělal i nemožné věci a počítal více, než při čtvrtletní práci z matematiky, tak prostě pozice byla taková, že nešla vyhrát. Před zápasem jsem jasně vyslovil Kristiánovi důvěru a věřil jsem mu, že nyní určitě vyhraje. Stál v průběhu celé partie velmi dobře. Pozice mu seděla a černý v podstatě jenom vyčkával, jestli se nakonec bílému podaří ho někde nachytat na hruškách nebo si do památníčku zapíše remízu, která by měla cenu zlata. Pro nás se nakonec stala pravdivou druhá varianta, která definitivně poslala zápas do prohraného stavu. Remíza nám nestačila, přesto těžko hledat příčiny prohry na této desce. Zde stejně jako na předešlých deskách odevzdal náš hráč absolutní maximum a hrál i ve chvíli, kdy musel, což někdy není někomu příjemné. Já pevně doufám, že Kristián bude mít možnost hrát posledního března proti Orlu, jelikož si to za celou sezonu a nejen za výsledky v zápasech zaslouží. Poctivě na sobě pracuje a odráží se to nejen na jeho číslu u ELA, hlavně to lze vypozorovat ze hry, což je mnohem důležitější. ½ : ½


6. Šachovnice: Dominik Klapuch (1057) vs. Václav Pavera (1500): Na Dominikova soupeře mám krásnou i nehezkou vzpomínku. Ta pěkná je ta, že jsem proti němu debutoval v roce 2013, když hrál za Háj ve Slezsku. Ta špatná je, že jsem proti němu prohrál a pak ještě o několik let později znovu, tentokráte když už hrál za Velkou Polom. Dominik nemá tolik zkušeností s hraním zápasů za družstva, ale všechno kompenzuje stoickým klidem a houževnatostí. Tentokráte na něj vyrukoval soupeř, který sice elově i bodově klesá, ale stále má co nabídnout, jelikož jeho mnohaletá praxe je znát a určitě se snažil o to, aby Dominik byl další zářez na jeho pažbě vítězství. Náš mladý šikula se však nenechal vyvézt z rovnováhy a soupeři se v otevřeném boji rozhodl vzdorovat. Taktika safety first má něco do sebe, protože nejdříve vyvinout figury a posléze se pustit do manévrování, má větší naději na úspěch, než by tomu bylo obráceně. I tak to byl tuhý boj, ale věřil jsem Dominikovi, že to dokáže solidně uhrát, jelikož na to má! Skutečně tomu tak bylo a náš šachista si hned při premiéře proti tomuto hráči připsal remízu a udělal mi obrovskou radost. I když se budu v tomto opakovat, tak velký a hlavně pozitivní vliv na Dominika mají tréninky s Radomírem Caletkou. Díky němu nám opět pro družstva vyrostl další hráč, který bude mít v budoucnosti co nabídnout. ½ : ½


7. Šachovnice: Marek Chwistek (1060) vs. Michael Byma (1357): Jasně jsem slíbil, že už nikdy nebudu veřejně kritizovat své spoluhráče, do té doby, než já sám budu na takové úrovni a výši, že bych si to mohl případně dovolit. Stejně bych to však neudělal, jelikož jsme tým a věci zůstávají uvnitř a nevynáší se ven, ba dokonce je nikdo nešíří dále, či je nepřekrucuje, aby pak někoho poškodil. To je u nás nepřípustné a jsme Slezan Opava a hrajeme jeden za druhého. Marek začal partii velmi dobře, jenže postupem času se dostával stále do neznámějších vod a začal dělat menší chybky, kterých však přibývalo, až to nebylo možné všechno udržet. Měnit figury je dobré tehdy, pokud to poskytne výhodu naší straně, ale tady to úplně neplatilo a velká škoda. Markovi chybí herní praxe, dlouho žádnou partii nehrál, ale já mu chtěl dát šanci. Snaží se na trénincích, ty úkoly dělá v rámci možností, má zájem o šachy a baví ho. Věřím, že časem se to zlepší a až bude hrát pravidelně, tak se vyhraje a bude sbírat i body. Pak budu moci nejen já o něm psát ještě lepší kladná hodnocení. 0:1


8. Šachovnice: David Sobek (1126) vs. Jaromír Zdražila (1485): Naše malá - velká radost sice prohrála, ale odevzdala maximum na šachovnici. Výkon bych přirovnal k Blesku McQueenovi, který nedobře natankoval. David jezdil po šachovnici jako sportovní vůz nejlepší kategorie, ale jaksi měl potíže s nádrží a benzín se mu poztrácel po cestě rychleji, než jsme všichni chtěli. Soupeř pochopil velmi záhy, že trpělivost růže přináší a nemá cenu tlačit na pilu, jelikož to nemusí nikam vést. Trpělivě čekal na sebemenší chybku, kterou velmi ostře trestal. Bylo mi Davida líto, sice za ten čas by zasloužil přednášku, ale pak jsem si to tak sumíroval. V jeho věku jsem maximálně hrál šachy na počítači se Šachlíkem a vrchol všeho bylo, když jsem dokázal porazit tatínka, o kterém jsem si myslel, že to hraje jako nynější Mistr světa. Přemýšlení mi dalo to, že bychom neměli mít zbytečné předsudky vůči někomu, spíše se ho snažit pochopit a pomoci mu, když se prostě nedaří a jde i vidět, že to nedělá schválně. Život je docela dlouhý, ale na některá odpuštění až příliš krátký. Pevně věřím tomu, že David chce vyhrávat a v současné chvíli je on naše jednička na pozici mladého talentu. Věřím mu a chci být u jeho růstu. Je to náš malý šprýmař. 0:1


Toto byli moji drazí spoluhráči, kteří nastoupili proti Velké Polomi a já jim moc děkuji. Komunikace s hráči a chutě do zápasu nikdy nebyly větší, než v nynější době. Opravdu si můžu vybírat, kdo nastoupí a hlavně vidím zájem u mladších hráčů, že pochopili to, že i oni mají možnost nastoupit. Začali na sobě pracovat a mají i odměnu. Určitě bych to dal jako návod dalším mladým hráčům, že bez práce nejsou koláče. Razím heslo, mládí kupředu, a pokud by to týmu prospělo, tak nemusím hrát a místo mě se do sestavy může dostat další mladíček. Věřím tomu, že nastane ten čas, kdy budeme moci do archu o zápase zavést i to, že nastoupilo nejmladší družstvo v historii našeho klubu a přitom potenciál minimálně u všech jako u Karla Chwistka, který momentálně hraje stabilně ve druhé lize za náš klub.


  1. Šachovnice: Martin Rell (1543) vs. Ivo Husár (1813): Zcela upřímně jsem si po partii vynadal a až doma jsem i plakal. Mrzel mě výsledek partie i zápasu, ale mnohem více jsem se styděl sám před sebou. Od začátku března, kdy jsem nemohl hrát ve Stonavě, tak jsem si jasně kladl na srdce, že tohoto hráče musím porazit, protože prostě na to mám a hlavně je to obrovská šance, jak ukončit tříletou sérii bez vítězství za družstva. Jenže se tak opět nestalo, přitom o motivaci bylo jasně postaráno. Nyní se tedy vydejme na cestu našeho hráče, který to opět nezvládnul a nevyužil další šanci. Pak se nemůže divit, že i jinde šance nedokáže využít, když prostě na to momentálně nemá, ale třeba se poučí…


S trochou nadsázky se měla podle příjmení servírovat na nedělní oběd husa s variací knedlíků i zelí. Realita se blížila tomu, že můj výkon byl regulérně k zblití a mrzí mě, že to musím takto veřejně napsat. Omlouvám se za výše zmíněný hanlivý výraz, ale neexistuje na to lepší slovo. Plná pusa keců o tom, že mám největší motivaci za celou dobu. Vítězství mělo být věnováno slečně, na které mi moc záleží, chtěl jsem jí udělat radost. Samozřejmě, že očekávání byla snová, ale konečný výsledek stál opět za nic. Bohužel to není poprvé z mé strany. Takže dárek k narozeninám se nekonal, jakoby mi osud chtěl něco naznačit, ale na tento typ výmluv se rozhodně nebudu odkazovat. Doma jsem si dokonce přichystal přípravu a těšil se na partii. Zvolil jsem i včasný spánek i celkovou regeneraci. Všechno bylo přichystáno k tomu, aby se to povedlo.


  1. c4 – e6 (V poslední době často slýchám, že jsem dobrý člověk, tak jsem oprášil anglické zahájení. Chtěl jsem to odehrát jako nějaký sir s elegancí sobě vlastní.)

  2. g3 – Jf6

  3. Sg2 – Se7 (První poznatek ze strany soupeře přišel už ve třetím tahu. Prostě mi ukazuje, že není v pohodě. Tento tah se v dané pozici sice hraje, ale můj oponent kroutil hlavou a bylo vidět, že ho něco trápí. To však nemohl vědět, že já myšlenky na šachy nemám vůbec.)

  4. Jf3 – 0-0 (Soupeř hraje malou rošádu a já začínám poprvé přemýšlet. Měl bych tam dát to d4 už nyní nebo se zkonsolidovat a poté až začít útočit?)

  5. 0-0 – Jc6 (Další moment v partii, kdy se dívám na svého miláčka na poli d2 a říkám si, co s Tebou pěšče? Půjdeš už nyní dopředu nebo budeš ještě čekat?)

  6. b3 – b6

  7. Sb2 – Sb7 (Nyní mám už třetí šanci, že posunu pěšce z pole d2 na pole d4. Přemýšlím však ještě o tom, že můj jezdec na poli c1 se vyloženě nudí, tudíž by si měl skočit přes první překážku.)

  8. Jc3 – a5 (Nyní mě soupeř definitivně utvrdil v tom, že není na tom dobře. Za mě tedy tah a5 nemá moc myšlenku a soupeř neví, co přesně chce dále hrát. Z výrazu obličeje se evidentně trápí, tudíž bych měl začít útočit a porazit ho, ne?)

  9. d4 – Jb4

  10. a3 – Ja6 (Nabízela se ještě pro mě krásná varianta, že by soupeř zahrál Sxf3, ale to bych už chtěl opravdu hodně.)

  11. Ve1 – d5 (Nebylo úplně těžké odhadnout to, že jsem chtěl zkusit plán přes zahrání tahu e4 pěšcem. Bohužel soupeř sám zahrál d5, aby se tahu e4 prozatím vyvaroval.)

  12. cxd5 – exd5 (Tak jsem získal první figurku, stejně jako můj soupeř. Výměna mohla určitě počkat, ale to by musel partii hrát někdo lepší než já. Takže vlastně hodně lidí by to mohlo hrát. No špatná vizitka pro mě…)

  13. e3 – c6

  14. Je5 – Jc7 (Nezdá se mi, že bych hrál nějak aktivně. To můj soupeř má psychiku na bodu mrazu a uchyluje se k ještě pasivnějším tahům, než hraji já sám.)

  15. Vc1 – Je6 (Nyní jsem se podruhé zamyslel v partii. Až nyní jsem v podstatě v pozici, kdy se začíná tvořit ve střední hře. Ano, přesně ta pasáž, která mi jaksi stále uniká, kvůli které spoustu partií dokáži prohrát a celkově odcházím bez výher. To však není chyba střední hry, ale má, přirozeně.)

  16. a4 – Sb4 (Od stupnice 1až 10 bych si dovolil ohodnotit svůj tah přesně ohodnotit na 0…)

  17. Jd3 – Se7 (V plánu bylo zahrát původně Ve2 s následným přesunem na c sloupec. Myslím si, že je to i dobrá idea, ale neumím dobře zhodnotit vlastní šance a nevím, proč tomu tak je.

  18. Je5 = ½ : ½


Taky nemůžete uvěřit tomu, že jsem nabídnul soupeři remízu? Ano, jsem regulérní packal! Najednou nevidím v pozici nic, ale to je způsobeno tím, že motivace mě příliš tíží. Až moc mi na té výhře záleží a najednou dostávám pocit úzkosti. Nejde mi hrát ani přemýšlet. Nevím, co sám se sebou. Mrzí mě vlastní přístup, rozhodně jsem měl hrát dále a makat pro tým. Nic z toho se však nestalo, jen remíza byla zapsána do zápisu o utkání a já marně přemýšlím o tom, co jsem si řekl doma. Nejsem schopen vypravit ze sebe jediné slovo, právě jsem zase prohrál sám nad sebou. Byl jsem příliš bázlivý a soupeře jsem měl jasně porazit. Nevěřil si, bylo to na něm vidět, hrál pasivně. Přesto nakonec odcházel spokojený, jelikož remíza mu bohatě stačila. Rád bych pochopil sám sebe, co mě k tomu vedlo. Určitě však vím to, že jsem jednou z hlavních příčin nejen naší porážky, ale hlavně jsem sám sobě největší příčinou svých problémů i ohledně šachu.


Závěrem bych se tedy chtěl omluvit hlavně oslavenkyni, že jsem to zpackal a nebyl jsem schopen vyhrát vlastní nemohoucností, takže jsem slibovaný dárek nepředal. Dále poslední kolo hrajeme proti Orlu a z pozice kapitána musím jít prostě příkladem a nastoupím proti Vítku Paverovi. To je úplně jiný herní kalibr, budu mít černé a uvidíme tedy, jak se popasuji s možná posledním zápasem v roli kapitána. Hodně o tom přemýšlím. Moc mě to baví, ale kapitána by měl dělat i někdo, kdo dokáže svým výkonem strhnout ostatní. V míčových hrách to jde, ale v šachu jako bych byl zadřený. Promluvím si o tom se svým trenérem. Věřím tomu, že mi poradí, jelikož má zkušenosti a zná mě docela dobře. Nakonec se tedy omlouvám i svému týmu, že jsem trochu vlastně neschopný. Každopádně jsem rád za to, že můžu takto se všemi spolupracovat a do derby jdeme s tím, že chceme favorita potrápit a třeba i nějaký bodík ze zápasu urvat. Já však vím zcela jistě, že nejdříve si musím urovnat školu i své vztahy, abych mohl nastoupit s vědomím, že dám na té šachovnici do šachu minimálně 1000 %! Tímto děkuji všem, že to dočetli až sem. Věřím, že se vám články líbí, i když jsem v tom takový elév. Takže šachu zdar, všem přeji jen to nejlepší, mám Vás moc rád a u šachu brzy zase NAPOČTENOU. Váš Martin Rell


fotogalerie: https://www.slezanopava.cz/sachy/fotogalerie/category/33-2019-03-19-11-03-22.html


Poslední úprava Úterý, 19 Březen 2019 13:12
 

Powered by Joomla!. Valid XHTML and CSS.