TJ Slezan Opava, z.s.
podporují v rámci svých dotačních programů:
Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR
TJ Slezan Opava Šachy Blýská se na lepší časy…?!
Blýská se na lepší časy…?! Tisk Email
Pátek, 01 Březen 2019 10:04

Minulou neděli jelo osm statečných na horkou půdu do Kravař, a rozhodně se čekalo, že to bude vyrovnaný boj a spíše bude mít menší výhodu na straně domácí celek. V našem týmu figurovali dva benjamínci, kteří si už vyzkoušeli, jaké to je hrát vážné partie, ale tentokráte to pro ně měl být opravdový křest ohněm. Popasovali se s tím královsky, stejně jako zbytek mužstva, takže spokojenost a veselí po partiích byly na naší straně. Nyní si to opět všechno probereme šachovnici po šachovnici. Samozřejmě, že jako zlatý hřeb bude moje partie. Mám své čtenáře a sympatizanty nade všechno moc rád :)!



2. Šachovnice: Robin Olšar (2055) vs. Jiří Godovský (1865): Jmenuji se Robin Olšar, toto je druhá šachovnice. Já jsem učitel, ty budeš můj žák, takže Ti ukážu, kde děláš chyby a takové jako Ty si dávám ráno k snídani!“ Těmito slovy by se dalo přímo geniálně popsat dění na této šachovnici. Robin si se soupeřem zatančil čardáš podle pravidel. Navíc ho přejel jako japonský Shin Kanzen. Měl jsem tu možnost kochat se pohledem na jeho šachové umění, když brilantně posouval své figury tam, kam patřily. Přestože soupeř nedal svoji kůži lacino, tak na Robina zkrátka neměl. Je mi velkou ctí, že Robin má nadále chuť hrát a nastupovat. Pravidelně vítězí, takže to je i jeden z jeho hnacích motorů. Po pravdě je to naše jistota, o kterou se lze kdykoliv opřít. Patří Ti velké díky a věřím, že příště uvidíme další kousek par excellence! 1:0


3. Šachovnice: Luboš Kozák (1874) vs. Marek Josefus (1889): Byla to nejdelší partie zápasu, a pokud někteří hráči nervozitou ohryzávali televizory, tak určitě nejsme daleko od pravdy. Ještěže bylo už v této chvíli rozhodnuto, protože srdeční příhoda se dala očekávat hned u několika z nás. Když si vezmu většinu Lubošových partií, tak mají podobné znění, stojím mírně lépe, ale čas je můj nepřítel. Tentokráte se sám Luboš přiznal, že v jednu chvíli jednal příliš pasivně, což mohlo zapříčinit určité obtíže. Soupeř se však rozhodl tahat jinak, takže možný tlak se nekonal. V jednu chvíli byl čas 2 minuty: 37 minut v náš neprospěch. Luboš si zaslouží velký obdiv, jelikož to všechno vymyslel fantasticky a najednou stál mnohem lépe, přestože měl maximální prostor právě 2 minuty + 30 sekund za každý provedený tah. Získal převahu, figuru a dovedl zápas do vítězného konce. Poučení pro jiné kluby, že Luboš nepatří do starého železa, ba naopak zraje jako víno a ještě nám všem ukáže, co za potenciál se v něm skrývá! 1:0


4. Šachovnice: Honza Hromada (1848) vs. Pavel Kučeja (1727): Velmi mě mrzelo, že Honza nevyhrál, jelikož to měl velmi dobře rozehrané, ale jak sám uvedl, tak v určité chvíli mu došly nápady a dohodl se se soupeřem na remíze. Následná analýza ukázala, že měl soupeře na lopatě jako Jeníček s Mařenkou Ježibabu v pohádce o Perníkové chaloupce. Honza byl z toho mírně rozladěný. Na druhou stranu předvedl pěkný výkon, a to že neviděl vítěznou pozici, tak nikdo není dokonalý a věřím, že to příště vyjde. Na Honzovi se mi líbí to, že hraje útočně v obou případech. Nehraje roli, jestli má bílé nebo černé figury, což je velmi dobrá zbraň. Dále ho chci pochválit za to, že nám dělal báječného řidiče, a přestože bych se neměl opakovat, tak i na něj je velké spolehnutí a můžeme hovořit o velkém štěstí, že máme takového člověka právě v našem klubu! ½ - ½


5. Šachovnice: Aneta Pistovčáková (1781) vs. Alfred Petřik (1726): Dámský element nám výrazně pomohl, přičteme-li k tomu ten fakt, že Aneta byla po noční a nevyspaná, takže jsme ji nechali v klidu a raději jsme se k její šachovnici nepřibližovali. (To berte prosím v nadsázce :)). Aneta hrála úžasně, sama nejlépe věděla, jak se cítí. Vyrukovala na soupeře s černými figurami a šlehaly plameny po celé šachovnici. Oponent pochopil, že mu dlouhodobě pšenka nepokvete, tak zkusil gentlemansky nabídnout remízu a tajně doufal, že ji Aneta přijme. Ta se však rozhodla, že úkryt krále zdemoluje rychlostí blesku a najde tam nějaký ten mat. Světe, nediv se, Aneta to zahrála naprosto fantasticky, matová síť byla pastvou pro oči. Soupeř se trpce usmál a vzdal se, jelikož už neměl, co nabídnout, maximálně podpis na partiář. Aneta bude hrát i příště, věřím, že nebude po noční, takže soupeř se může těšit na pořádnou sambu v podání opavské šachistky! 1:0


6. Šachovnice: Karel Pavlík (1855) vs. Tomáš Glabasňa (1672): Tohle byla partie jako řemen a bylo se rozhodně na co dívat. Karel sice získal v průběhu partie menší převahu, pak se však rival vytáhnul s obětí věže a najednou to nebyl žádný med. Materiálně měl náš hráč výhodu, lidsky bránit určité možnosti soupeře nebylo vůbec jednoduché. Karel by určitě složil nejen maturitu z matematiky na jedničku s podtrženou jedničkou, jelikož si počínal opravdu mistrovsky a nedovolil, aby musel kapitulovat. Po partii s ním byla zábava, jelikož se nám svěřil, že jeho soupeř po celou dobu partie kňoural a naříkal, když však obětoval věž a vypadalo to trochu nadějně, tak na chvíli přestal. Když zjistil, že mu zvlhnul prach a už tam nic není, tak se vrátil ke staré taktice a naříkal. Možná si chtěl vyprosit od Karla aspoň ten poukaz na výlet do Jeruzaléma ke Zdi nářků, když už musel prohrát a položit krále. Karel je naše další stálice, která pravidelně sbírá body a ukazuje, že má stále, co nabídnout. Navíc je to fantastický řidič, bez nějž by jakýkoliv výjezd ven nebyl tak prima, kdyby tam s námi nebyl. Jsme rádi, že je v našem klubu! 1:0


7. Šachovnice: Dominik Klapuch (1040) vs. Max Weczerek (1680): Kladli jsme Dominikovi na srdce to, že pokud nebude hrát rychle, tak má velkou šanci bodovat, jelikož na to má! Řídil se podle toho a postavil na šachovnici příjemnou pozici, která vedla do remízy. Měl jasný plán, bez slabin, neoslabit si pěšcovou strukturu, vývin figur, uklidit krále do bezpečí atd. Přirozeně, že to jsou obecné fráze a možná snůška keců, ale na druhou stranu právě díky obecným pravidlům se Dominik dostal do pozice, kde se dohodnul se soupeřem na remíze a já mu mohl s radostí tisknout ruku a blahopřát mu. Dominik uhrál první půl bod v krajské soutěži a zcela zaslouženě. Za poslední rok vykazuje obrovský progres a je to dáno mnoha faktory, každopádně to je hlavně díky tomu, že Dominika šachy baví a taktéž, že má kvalitního trenéra. Zcela jednoznačně posun zařídil i Radomír Caletka, který nás trénuje, zadává nám domácí úkoly a motivuje nás. Dokáže propojit příjemné s užitečným a nové poznatky jdou k duhu. Pokud bude Dominik pokračovat v podobných výkonech, tak do budoucna mám jasnou představu v tom, kdo by měl hrát pravidelně základ za Slezan Opava „C“. ½ : ½


8. Šachovnice: David Sobek (1126) vs. Stanislav Peřina (1520): Nechal jsem Davida přečíst si minulý komentář a dal mu hodinu na rozmyšlenou. Líbilo se mi, že zcela sportovně přiznal, že to co jsem o něm napsal, tak je úplná pravda. Dohodli jsme se, že na tom zapracujeme, aby v Kravařích zaúřadoval a zaskočil favorita zápasu. Hrála se Sicilská, David se držel statečně, držel se plánu, čas ubýval tak, jak bylo v mezích dohodnuto. Pak se však přihodila nemilá věc, David pocítil, že mu není dobře, odešel na toaletu, měl slzy na krajíčku a bylo jasné, že to není na dohrání partie. Přesto se přemohl a herním projevem ukázal to, že hraje srdcem pro tým a několik dalších tahů odehrál. Tekly mu slzy, protože tušil, že prohraje a ztratí bod pro tým, ne že prohraje on sám. V té chvíli jsem měl sám velké starosti na vlastní šachovnici, ale David mi byl přednější. Situace se nakonec vyvinula tak, že domácí hráč se s Davidem dohodnul na remíze a získal tím nejen mé sympatie. Určitě napíšu vedoucímu soutěže, aby mu poslal cenu za fair play, jelikož klidně mohl hrát dále a vyhrál by. Pozice, která zůstala na šachovnici, nám ukazovala to, že bílý (David) stál mírně lépe, ale s jeho momentálním rozpoložením to byl zázrak. Zcela zasloužená remíza plus Bonus za odvahu pro Davida, že si počínal jako dospělý muž a bojoval jako lev. Taktéž velké díky patří Stanislavu Peřinovi za nádherné gesto. Pevně věřím, že až se David uzdraví, tak nám bude rozdávat radost. Jeho šachy opravdu baví, navíc je hodně mladý a chce pracovat a zlepšovat se. Jestliže jsem předtím chválil Radomíra Caletku, tak tady si velké díky zaslouží Karel Záleský a Martin Mužik, kteří rozhodně docílili toho, že David má předpoklady pro to být kvalitní hráč. Děkuji Vám a Davidovi skládám poklonu, protože jeho bojovnost motivovala i nás ostatní. Uzdrav se nám a budeme se na Tebe těšit v kroužku! ½ : ½


Všichni mí spoluhráči dostávají velkou pochvalu, jelikož předvedli znamenité výkony. Jsem na Vás opravdu pyšný a je mi ctí vést takový tým, kde se na každý zápas plno hráčů, kteří chtějí hrát a vybrat jich pouze 7 působí jako oříšek. Každopádně naši benjamínci si jasně řekli o to, aby se počítalo i s nimi, což je paráda a já jim osobně fandím a rád dám další šance, jelikož je radost pohledět na to, když oni hrají šachy. Nyní se dostáváme k mé partii… Předem upozorním na to, že jsem udělal další přešlap, ale stejně si myslím, že historka s panem Labortkem je lepší :). Kdo ji nezná, tak mu ji rád povykládám.


  1. Šachovnice: Martin Rell (1511) vs. Marek Weczerek (2006)

K partii jsem přistupoval s dobrým rozpoložením, jelikož mě nakopla remíza proti jedničce z Ludgeřovic. Věděl jsem však, že to rozhodně nemusí stačit, protože proti mně stál Marek Weczerek, což je sice velmi sympatický člověk, ale taky silný soupeř. Takže jsem si chtěl zahrát šachy na úrovni a překvapit ho. Měl jsem černé figury, ale řekl jsem si, že nebudu provozovat zákopovou válku, ale vyjedu mu vstříc.

 

  1. c4 – e6 (Tento tah jsem ve vážné partii ještě nikdy nehrál, tak bylo na čase zkusit inovaci).

  2. Jc3 – Jf6

  3. g3 – d5 (Pěkně bojujeme o střed… Neboli používáme obecné poučky).

  4. cxd5 – exd5 (Uvažoval jsem 5 minut a zvolil jsem správně. Kéž by to platilo i mimo šachy).

  5. d4 – c6

  6. Sg2 – Sf5

  7. Jf3 – Sd6

  8. 0-0 – Jbd7 (Ten vývin figur není špatný, ale rošáda je rozhodně lepší. Postupem času se totiž může stát, že mi figurky budou navzájem překážet).

  9. Jh4 – Se6 (Měl jsem pouze 2 možnosti, kam bych mohl uhnout. Opravdu jsem na pole g6 nechtěl, tak jsem si vlastně odůvodnil, proč zahrát nejlepší tah v pozici).

  10. Dc2 – De7 (Kontrola času – Marek měl 66 minut a já měl 57 minut. Zpětně mě mrzí, že prostě nezahraji dříve malou rošádu. Přitom je to logický tah).

  11. a3 – 0-0 (Soupeř mě docela potěšil, jelikož mi tah a3 příliš zbytečný. Když tak bych už čekal a4, takto jsem tušil, že bude čas na tu rošádu).

  12. Jf5 – Sxf5

  13. Dxf5 – g6 (Z lidského hlediska, když se řídím těmi poučkami, tak mi nehraje věž na a sloupci, takže tah Vae8 se přímo nabízí, ale já samozřejmě musím zahrát něco originálního…).

  14. Dd3 – Vfe8

  15. Sg5 – De6 (Trochu je to na pytel pane stavitel. Nedochází mi nápady, ale pozice se mi až tak nelíbí a přichází do toho zdravotní problémy u Davida. Takže trochu problémy 2v1).

  16. Vfe1 – Je4 = (Cítím, že soupeř není spokojený se svým tahem a já zkouším nabídnout remízu ve chvíli, kdy se obojí uklidnilo).

  17. Sh6 ?? – Jxc3 ????? (Slušně to moc neumím popsat. Snad jen tak, že tah g5 se přímo nabízí, ale proč ho nehraje relllík? Tak na to neumím odpovědět…).

  18. bxc3 – f5 (Útěchou je mi to, že jsem tah g5 v partii neviděl a neuvědomil si jej, jelikož by mě to hodně poškodilo).

  19. Sc1 – Jf6

  20. e3 – Je4 (Nyní jsem v partii spokojený. Vypadá to vyrovnaně a možná se můžu těšit na to, že přijde výměna na e4, což by mi koplo).

  21. Sb2 – b5 (Náš čas je takový, že já mám 31 minut a Marek 28 minut).

  22. a4 – a6

  23. Sa3 – De7 (Já nechci měnit, že by přeci jen bylo něco pozitivního na partii…?)

  24. Sxe4 – fxe4

  25. Sxd6 – Dxd6

  26. Dc2 – Dc7 (Pozice se mi líbí, ale neumím ji správně zhodnotit. Možná bych se neměl tak bát a vylézt z ulity a hrát dál).

  27. Da2 = ½ : ½

Vlastně nedokáži přesně vyjádřit, jak jsem se cítil doma, když jsem kamarádům poslal partiář a oni mi našli výhru. Já byl spokojený s remízou, navíc když to je hráč formátu Marek, ale bohužel se ukazuje to, že mám navíc, ale neumím to v sobě objevit. První šachovnice je velký závazek, ale na druhou stranu i soupeři dělají chyby, měl bych si to umět připustit a nebát se. Kdo se bojí, tak nemůže vyhrát. Dal jsem si domácí úkol, že chci v březnu vyhrát minimálně 1 partii. Za družstva jsem už nevyhrál 3 roky a dost mě to štve. Každopádně slovy jednoho člověka: „Dostal jsi tolik šancí, ale žádnou jsi nevyužil.“ Možná to zní hořce, ale je to pravda. Kdybych se dokázal zlepšit, tak můžu snít o vyšším ELU, a hlavně o tom, že nebudu snadné sousto pro oponenty. Slibuji, že ze sebe vyždímám maximum, co to půjde a tu jedničku si připíšu. Rozhodně to není tak, že by mi to měl někdo darovat. Výhru si musí hráč zasloužit, když se mu naskytne na šachovnici, tak po ní jít a nebýt zalezlý v koutě. Neměl bych se bát překročit svůj vlastní stín. Mám velmi dobrého trenéra, ale ten za mě partii nevyhraje, může mi ukázat, co dělám špatně, ale pak tam stejně sedím sám. Třetího března jedu s naším Béčkem do Stonavy, tak uvidíme. Udělám pro výhru maximum, stop remízám, stop strachu!

Tento zápas nám ukázal, že se můžeme opřít i o mladé hráče, což je pro budoucnost našeho klubu hodně podstatné. Další zápas v rámci krajské soutěže hrajeme doma s Velkou Polomí, cílem je vyhrát a taktéž postavit mladou sestavu, aby se naši borci vytáhli na soupeře. Rozhodně máme zdravý základ. Taky jsem rád za výhru a snad ještě nějakou přidáme- Tímto děkuji všem, kdo si dočetli článek a přeji Vám mnoho úspěšných dní a někdy zase u šachu napočtenou.


Váš Martin Rell



Poslední úprava Pátek, 01 Březen 2019 10:05
 

Powered by Joomla!. Valid XHTML and CSS.