TJ Slezan Opava, z.s.
podporují v rámci svých dotačních programů:
Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR
TJ Slezan Opava Šachy Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky…?
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky…? Tisk Email
Pondělí, 17 Prosinec 2018 00:40

Seděl u stolu a přemítal, co udělal špatně, jestli zvolil dobře nebo měl snad vybrat jinak? Pak si jednoduše uvědomil, že chyba není v nikom jiném, než v něm samém. Všechno dopadlo tak, jak dopadlo, ale nebyl s tím spokojený ani smířený. Přišel domů a potřeboval se z toho vyspat i vypsat. Neměl však ani na to jedno pomyšlení. Myšlenkami bloudil v minulosti a na očích se mu objevily první slzy. Podíval se na sebe do zrcadla a řekl si: „Takto jsi to opravdu chtěl?“


Jak moc bolí prohra? „To záleží na tom, jak moc si toho vážíš?“ Ševelilo cosi v místnosti. Otočil se za tím šumem, ale neviděl nic, jen zase vzpomínky, střípky které se však neproměnily v zázrak. Bolest v něm kolovala a přemýšlel, jak se vzchopit a jít dál. Byl vnitřně zlomený, ale odhodlaný s tím něco udělat. Věděl, že musí začít sám od sebe, jelikož jenom takto je to doopravdy správně. „Nemohl si čekat jenom ovace a výhry.“ Něco opět promlouvalo do duše tomu mladému muži, který spíše připomínal uzlíček slz nebo hromádku neštěstí. Styděl se za to, jak přistoupil k tomu, co má doopravdy rád, věděl, že se nezachoval správně a mrzelo ho to. Odmítal se smířit s krutou pravdou a hledal východisko, chtěl si vydobýt další šanci, jelikož mu na tom extrémně záleželo, měl to moc rád. V srdci mu to tlouklo více než v Notre Dame a jediné, co nyní potřeboval, tak to bylo najít sám sebe a přinutit se, aby zvedl hlavu vzhůru, oklepal se a bojoval. Protože jen slova nestačí, je potřeba i činy. Pokud předešlé řádky připomínají i jiné události v životě, tak bude na tom hodně pravdy…


Každá prohra se hodnotí jinak, ale v konečném důsledku je to stále prohra. S Dolním Benešovem jsme 02. 12. 2018 srdnatě bojovali až do úplného konce. Bohužel jen 7 hráčů z naší strany bojovalo… Kapitán nešel příkladem a chtěl uhrát jen remízu. Nešlo tak o ten půl bod jako o to, že svému týmu vůbec nepomohl. Měl zůstat u své šachovnice a tvrdě hrát na výhru, čímž by podpořil více své spoluhráče, než tím, že je povzbuzoval už v pozápasovém tempu. Nakonec v rytmu Samby dotančil Dolní Benešov do koncovky, kde po mnoha hodinovém zápolení proměnil své šance v konečnou výhru. Jestliže jsem třeba někdy Lukáše kritizoval za výkon, tak tentokráte ze sebe vymačkal i to, co možná dosud nevěděl, že v něm je. Z kritické, naprosto prohrané partie se vyšponoval do postavení, kdy mohl i pomýšlet na výhru. Z psychického hlediska i viditelného vyčerpání se však nikdo nemohl divit, že remízu ochotně vzal. S obdivem jsem koukal na Robina, jak si nakonec i dalšího soupeře namazal na chleba. Prokázal, že je to hráč par excellence! I další hráči si zasloužili jen a jen chválu, že to někdy nestačilo k bodům, tak to nevadilo. Urputnost a snaha se porvat o co nejlepší výsledek tam byla, tudíž není co mým skvělým spoluhráčům vytknout. A já jsem na ně právem pyšný!


Po 14 dnech jsem dostal možnost složit reparát, bohužel jen ze šachu, ale i tak jsem chtěl přesvědčit sám sebe, že musím ostatním spoluhráčům pomoci a nebýt jen přítěží na první šachovnici. Nejsem tam za zásluhy, já to tak chtěl, trápit silné soupeře a něčemu se přiučit, takže jsem se poctivě připravoval na svého soupeře, o kterém jsem věděl, že pokud se mu nic nestane, tak by měl rozhodně nastoupit.


Naše sestava obsahovala 8 hvězd, které jsou jako na nebi. Ne vždycky září, ale vy víte, že tam prostě jsou a v pravý čas se ukážou. Do opavského derby jsme šli s jasným cílem = vyhrát a přistřihnout Orlům křídla. Od první desky jsme nastoupili takto: Martin Rell, Robin Olšar, Luboš Kozák, Honza Hromada, Jirka Sovadina, Milan Kratochvíl, Tom Witassek a Luky Palyza; Určitě jsme na papíře nebyli favoriti, ale forma některých z nás přímo gradovala, a tak se dalo čekat, že nás čeká zápas, který rozhodně zvedne diváky ze sedadel, i když se jedná jen o Krajskou soutěž.


Zařekl jsem se, že nebudu už nikdy o nikom psát kriticky, dokud si nezametu před vlastní partií, proto i dnes, i když se celkově prohrálo a výkon nebyl třeba optimální, tak kritika skončí jen u první šachovnice, jelikož rád příjmu tlak ode všeho, jen aby se mohli moji drazí spoluhráči soustředit v klidu na partii a nic jiného. Nominace se neskládala lehko, ale věděl jsem, že pokud bude hrát Lukáš, tak přijme jako výzvu a na poslední šachovnici se pokusí soupeře potrápit. Vycházel z kvalitní domácí přípravy, taktéž se Standou Mlýnkem analyzoval, jak to bude v neděli nejvhodnější hrát. Standovi tímto moc děkuji, jelikož Lukáš udělal obrovský posun v přístupu a dnešní remízou si výrazně řekl o další nominace. Trénink mu evidentně svědčí, a to že si ještě zatím tolik nevěří, tak rozhodně brzy se dostaví i potřebné sebevědomí. Lukáš si položil solidní základ a má na čem do budoucna stavět, ode mě dostává obrovskou pochvalu nejen proto, že je to prima kamarád a klubový spoluhráč, ale že opravdu plní slib, který mi kdysi dal, když si ode mě půjčil jednu šachovou knížku.


Honza Hromada a Robin Olšar, to jsou stálice, které dělají našemu klubu skvělou reklamu. Dnešní výkony to opět potvrdily, jelikož Robin hrál jako z partesu a soupeře k ničemu nepustil, ba dokonce ho pomalu válcoval, až ho přejel jako parní lokomotiva. Honza pro změnu se svým soupeřem hrál tak vyrovnaně, že i na konci partie zůstalo oběma v podstatě totální minimum = konkrétně Honza 1 střelec a pěšec, soupeř 1 jezdec a pěšec. Remíza lépe ušitá než krtečkovy kalhotky od Zdeňka Milera. Ode mě zase jen a jen pochvala, protože hráli na maximum, ale i kvalita soupeře byla značná.


Milan Kratochvíl a Tom Witassek zvolili stejnou taktiku. Vyběhnout na soupeře se lví hrdostí a instinktem zabijáka. Bohužel dnes se úplně figurky nepotkaly se správnými políčky, takže dvojitá kapitulace mě hodně mrzela, jelikož vím, že oba hrají šachy na solidní úrovni, ale není všem dnům konec a hned příště tuším, že jednička bude svítit u našich spoluhráčů, jelikož oni sami o sobě jsou naše Jedničky!


Jirka Sovadina vyhověl mé žádosti a rozhodl se nastoupit. Klobouk dolů, když jeho první soupeř byl rozjetý pan Klobouk, který měl prozatím 100% úspěšnost ve všech soutěžích. Jirka však prokázal šachový cit a láskyplně manévroval s černými figurami tak obratně, že bílému nedal šanci, aby ho porazil. Pozice dospěla do zasloužené remízové koncovky. Po vypnutí hodin se oba jali dělat čáry máry pokusy s kloboukem Pokustonem, ale i při analýze dospěli k závěrečné remíze. Jirka si zaslouží velký obdiv, jelikož nemá lehké období, přesto za šachovnicí působil jako Ataman, který vede svoji smečku na zteč pro kořist.


Luboš Kozák si konečně mohl připsat tu nádhernou jedničku. Jeho výhra opravdu stála za to. Po dohrání všech partií se víceméně všichni shodli, že to byla ta nejlepší partie z dnešního klání. Luboš sice trochu laškoval s časem, ale v pozici stál pevně a působil černými figurami obrovské obtíže svému soupeři. Nacházel nejlepší tahy a po zásluze byl odměněn výhrou. Já mu k tomu přidávám velkou pochvalu tady v článku, protože si to zkrátka jako i všichni ostatní ode mě zaslouží!


Na první šachovnici mě čekal velmi příjemný člověk. Jeho ctihodné jméno je Jiří Pardy ml. Nějak jsem si usmyslel, že by bylo úžasné, kdybychom si mohli zahrát něco netradičního, proto jsem se chystal na to, že po delší době zahraji soupeři černými figurami e5. Vznikla z toho Hra 4 jezdců, španělská verze; Po pravdě jsem si chtěl zahrát španělskou, ale nevěděl jsem, jak se k tomu správně dopracovat, jelikož jsem si nebyl jistý, zda mi hráč třetím tahem zahraje Sb5. V partii se tedy stalo:

  1. e4 – e5

  2. Jf3 – Jf6 (To vypadá na Ruskou hru, že?)

  3. Jc3 – Jc6

  4. Sb5 – d6 (Nyní už jsme v úplně jiné variantě)

  5. d4 – exd4

  6. Jxd4 – Sd7 (Proběhla první časová kontrola. Bílý měl ještě k dispozici 76 minut a já 80 minut. Dal jsem si opravdu na dnešní partii záležet.)

  7. 0-0 – Se7 (Prvotně jsem uvažoval o výměnách, ale nakonec mi vývin figury přišel jako lepší varianta.)

  8. Jxc6 . Sxc6

  9. Sxc6 – bxc6

  10. Df3 – Jd7 (Uvažoval jsem nad rošádou, ale jezdec mi z pole d7 kryje případné e5)

  11. Sf4 – 0-0

  12. Vad1 – Sf6 (V této chvíli jsem se cítil v partii docela dobře. Okolnosti nasvědčovaly tomu, že bychom i jako tým mohli něco uhrát.)

  13. b3 – Je5

  14. De3 – De7 (Zde by bývalo rozhodně lepší, kdybych dal nejprve věž na sloupec e)

  15. Vfe1 – Jg4

  16. Df3 – Je5

  17. De2 – Jg6

  18. Sd2 – Se5 (Tady mi měl dojít jednoduchý postup g3 a f4…)

  19. g3 – Sxc3 (Za mě mi právě tento tah srazil vaz v celé partii, tlačil mě čas a já se s tím nepopasoval jako hráč hodný první desky)

  20. Sxc3 – Je5

  21. f4 – Jd7 (Můj velký problém je to, že i když dokáži se silnějším hráčem hrát vyrovnaně určité pasáže hry, tak celkově za ním zaostávám, měl bych se nad sebou zamyslet. Nyní stojím hodně pasivně.)

  22. Dc4 – c5 (Čas je přinejmenším hodně zajímavý, jelikož můj soupeř má 15 minut a já už pouze 10 minut. Jestli bych se mohl trochu pochválit, tak práce s časem není nejhorší, ale chybí mi 18 tahů do limitu, takže vlastně chvála není na místě…)

  23. e5 – Jb6 (Sám jsem cítil, že pozice je prohraná, ale bojoval jsem, jelikož tým byl na tom výsledkově 2.5 bodu ku 2.5 bodu, takže vzdát jsem se fakt nechtěl.)

  24. Db5 – d5 (Malá protihra, ale lepší bylo eliminovat dámu z pozice De8.)

  25. Sb2 – Vfc8

  26. Dc6 – c4 (V partii ztrácím půdu pod nohama a je to dáno tím, že jsem narazil na svůj strop. Už pár tahů vzdoruji lepšímu hráči a on mě jednoduše figurami přetlačí. Smutným faktem je to, že věž na a8 se ještě nepohnula. Kdyby mohla mluvit, tak asi dostanu řádný a zasloužený kartáč.)

  27. e6 – De8 (Při myšlence na políčko d6 se mi hrne krev do tváře, rozhodně by tam dáma udělala více.)

  28. exf7 – Dxf7

  29. Ve5 – Dg6? (Takové Ve8 by působilo rozhodně seriózněji. Bohužel v tomto momentu jsem se chtěl už vzdát, ale Milan Kratochvíl ještě hrál a chtěl jsem ho trochu podpořit tím, že to nechci nechat na něm, a tak jsem pár tahů kouzlil tahy, které valného šachového smyslu moc nepobraly.)

  30. Dxg6 – hxg6

  31. Ve7 – Ve8

  32. Vde1 – Vxe7

  33. Vxe7 – Vc8

  34. Vxg7+ - Kf8

  35. Vxg6 – cxb3

  36. axb3 – Ve8

  37. Kf2 – c5

  38. Sa3 – Kf7

  39. Vc6 – c4

  40. Vc7+ - Kg6 (Raději bych se neviděl, matování se zdárně blíží.)

  41. Vxa7 – cxb3

  42. Va6 – Vb8

  43. cxb3 – Kf5

  44. Kf3 1:0

Svému soupeři zcela upřímně gratuluji, jelikož byl lepší a odhalil moje velké šachové mezery. Nehrál jsem sice špatně, to ale jaksi nestačí. Postupem času jsem opustil klidné vody a spíše jsem sám sebe poslal do hlubin k nule.


Chtěl bych všem popřát moc hezké Vánoce, věřím, že spokojenost, zdraví i štěstí navštíví Vaše domovy. Doufám, že je to se mnou v šachovém oddíle k vydržení a chtěl bych Vám říci, že jste všichni moc fajn a jsem rád, že Vás znám! V lednu se na Vás všechny budu opět moc těšit. S úctou Váš Martin.


Poslední úprava Pondělí, 17 Prosinec 2018 00:41
 

Powered by Joomla!. Valid XHTML and CSS.