TJ Slezan Opava, z.s.
podporují v rámci svých dotačních programů:
Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR
TJ Slezan Opava Šachy 2. liga – ve 3. kole cenná remíza v Havířově
2. liga – ve 3. kole cenná remíza v Havířově Tisk Email
Čtvrtek, 29 Listopad 2018 00:34

TJ Slovan Havířov


KVS EKODIVIZE Opava

Neděla Vlastimil Z

2311

½

-

½

2233

Rakús Pavel H Z

Jaworski Miroslaw C Z

2207

½

-

½

2171

Mužík Martin Z

Wiewiora Eneasz C Z

2324

1

-

0

2106

Pavelek Karel Z

Szczepanek Radoslaw C Z

2181

0

-

1

2021

Byma Pavel H Z

Valenčík Jozef Z

2107

½

-

½

2014

Pardy Martin

Kubeczka Aleš Z

2032

0

-

1

2012

Záleský Karel

Kaminský Rudolf Z

2056

½

-

½

1975

Vícha Martin

Beran Petr

2023

1

-

0

1791

Pistovčáková Aneta


4

-

4


Po velice příznivém losu, kdy jsme opět dostali startovní číslo jedna (pravděpodobnost, že se tento jev bude opakovat je mizivá. Je to zvláštní - zřejmě asi nějaká porucha na losovacím zařízení, ale proč ne my jsme samozřejmě rádi a snad to do příštího roku někdo neopraví) a měli tedy právo odehrát první dva zápasy na domácí půdě, nás teď v neděli čekal první výjezd ven.

Venkovní zápas pro nás vždy znamená jisté personální potíže. Nyní už sice nejezdíme, tak daleko, jako tomu bylo v první lize. Ale klíčovou otázku „bude nás vůbec osm?“ kterou jsme nejednou řešili ve vyšší soutěži, jsme si bohužel přenesli i zde. Zajímavý to kontrast třeba oproti soupeři, který má zatím neuvěřitelnou docházku a vystačí si prakticky jen s devíti hráči na soupisce. No nechme tedy stranou malé postěžování si kapitána a pojďme zpátky k zápasu…

Čekal nás soupeř, který pro mne trochu překvapivě, odstartoval sezónu velmi mizerně a na jeho kontě bylo hrozivých nula bodů. S tím v Havířově, vzhledem k hráčské síle, určitě spokojeni býti nemohli. Bylo tedy logické, že doma nasadí to nejlepší, co mají a budou se chtít odrazit ode dna. Tak se i stalo a proti nám mimo jiné zasedli dva mezinárodní mistři a jeden FM s Elem přes 2300, na žádné šachovnici jsme nebyli Elově lepší. Favorit zápasu byl tedy daný a jakýkoliv bodový zisk ze zápasu by pro nás byl cenným úspěchem. Bojovali jsme, jak jsme uměli a nikdo nechtěl dát svou kůži lacino. Přesto, když za stavu 3:3 své partie dohrával ještě Pavel Rakús a Martin Pardy a odjíždělo první auto zpět do Opavy, tak by na nás asi nevsadil nikdo, včetně vždy optimistického Martina Víchy. Nicméně Pavel svou ohroženou partii díky obrovské nepřesnosti soupeře v časové tísni zachránil věčným šachem a Martin se taky z nejhoršího dostal ven a dokonce ještě správně odmítl nabídku remízy soupeře a pokoušel se díky jeho časové tísni něco vymyslet. Pozice však už nedovolovala mnoho a žádné zlepšení nepřicházelo. Proto i zde jako i v celém zápase byla zaknihována remíza. Musím říci, že velmi cenná remíza! Jako kapitán jsem velmi spokojen a rád bych touto cestou všechny hráče ještě jednou obrovsky ocenil! Děkuji všem za účast a předvedenou hru! Je to výborný základ do dalších těžkých bojů..


Neděla Vlastimil – Rakús Pavel

Hrálo se něco podobného jako v první partii o mistra světa mezi Caruanou a Carlsenem. Pavel použil i podobný motiv převodu svého jezdce Jf6-d7-f8-e6. Mistr světa si však vážil svého střelce na c8, kdežto Pavel ho vyměnil za jezdce na f3. Nevím jestli zrovna to (pozici až tak nerozumím) bylo příčinou toho, že se bílý postupně dostával k velmi nebezpečné aktivitě na dámském křídle. Dá se říci, že bílý hrál celou partii velice silně a naprosto zaslouženě Pavla pozičně přehrál. Co se mu však nedostávalo, byl čas na rozmyšlenou. Zbývá pár minutek (možná dokonce jen sekund, nevím u partie jsem raději nebyl) a je třeba do kontroly provést ještě tři tahy. To se však ukazuje jako hlavní problém:

 diagram 1

Partie je samozřejmě vyhraná díky hrozivému krytému volnému pěšci na d6. Způsobů jak vyhrát je mnoho. „Nejjednodušší“ je asi zahrát 38. Dd2 s tím, že je to multifunkční tah – díky krytí pole e1 je černému zabráněno věčně šachovat a navíc bílý podporuje cestu svého d pěšce do dámy. Tomu zbývají už jen dvě políčka. Myslím, že by partie už dlouho netrvala. No jo jenže do všeho promluvila i časová tíseň a to chce člověk udělat hned pár nějakých vynucených tahů s tím, že se teprve poté zamyslí, co bude dělat dál. Velice to tedy láká dát si pár šachů, to určitě nehrozí, že nás soupeř překvapí nějakým nečekaným tahem, na který by bylo obtížné reagovat. Přišlo 38. Db8+ to je ještě v pořádku Kf7 39. Dxa7+ no dejme tomu, ale zbytečně si komplikuje situaci, král se nebezpečně přibližuje k bílým pěšcům Ke6 poslední tah časovky, co teď? 40. Dxc5? Lidsky naprosto pochopitelná chyba! Jen málo výjimečných jedinců by pod časovým tlakem našlo správný postup 40. Kg1! a na Dh4 či Dg3 41. Kf1!! věčný šach se nekoná, černému se rozplynula jediná protihra a pozice se mu brzy rozpadne! Nyní však samozřejmě přišlo 40. – Dg3+ a bílý se musí spokojit buď s věčným šachem, nebo s tím, že přijde o oba své pěšce na e5 a d6. Vidíte to - stačí jedna časová tíseň a pár nepovedených tahů a celé dosavadní snažení bílého je v troskách…šachy jsou opravdu někdy hrozně kruté! Remíza!


Mužík Martin-Jaworski Miroslav

Hrál jsem výměnný Caro-kann s tím, že mým cílem bude hra na remízu. Nemám teď totiž zrovna hlavu nastavenu na nějakou obrovskou bojovnost. Vše probíhalo celkem v pohodě podle plánu a já velmi nepříjemně zachytil soupeře za opožděného pěšce na e6. Ztratil jsem však jako obvykle hodně času a určitě by mne čekala časová tíseň, ve které to opravdu letos nehraji moc dobře. Soupeř stejně jako já cítil, že jeho postavení není asi pozičně úplně v pořádku a tak mi zkusil nabídnout remízu. Po nějakém váhání jsem si vzpomenul, co jsem provedl v časovce v minulém kole a raději si se zkušeným mezinárodním mistrem potřásl rukou…


Wewiora Eneasz-Pavelek Karel

I přes konečnou prohru se mi hra Karla velmi líbila. Svého daleko silnějšího a vyhranějšího soupeře držel po celou dobu úplně v pohodě na uzdě. Tomu nezbylo nic jiného než zkoušet vykouzlit nějakou výhodu v koncovce. Rozhodující moment partie je asi zřejmě někde tady:

diagram 2

Pozice je pořád ještě v přibližné rovnováze. V prospěch bílého hovoří hlavně nepříjemný jezdec na e5. Černý má slabinu na e6, není však jasné jakým způsobem by ji bílý mohl ohrozit. Černý má taky trošku pasívnějšího krále a jezdce. Jezdec však zároveň velmi účinně brání bílému králi jakkoliv proniknout do postavení černého a navíc případně kryje i pole d7, na které by se ráda někdy podívala bílá věž. Co je však velkou devízou černého na kterou měl Karel všechno vsadit je vynikající věž na volném d-sloupci. Ta se na něm měla držet, jak nejdéle to půjde. No a když to nepůjde, tak zkusit narušovat hru bílého napadáním jeho pěšců někde z první nebo druhé řady. Správný tah byl zde 31. – Vd2 a partie by zřejmě spěla do klidného remízového přístavu…Karel však chtěl vylepšit postavení svého jezdce, kterého by nejraději viděl někde na poli d4 a zahrál 31. – Jg8? Teď ho však soupeř po 32. Vd3 přinutil vyměnit jeho nejlepší figurku a dostal ho do obtížně bránitelné jezdcové koncovky. Jejím problémem je lepší král bílého a taky perspektiva, že si bílý vytvoří na královském křídle vzdáleného volného pěšce. Jestli jde koncovku ještě udržet vůbec nevím, jisté však je, že ani Karlovi se to nepovedlo a poměrně brzy ji prohrál…

 

Byma Pavel – Szczepanek Radoslaw

Z Pavla nám zřejmě pomalu roste velice silný hráč. Jde vidět, že ho šachy ohromně baví a díky tomu jde v poslední době také výkonnostně postupně, ale jistě nahoru. V této partii mne překvapilo s jakou lehkostí naprosto strategicky přehrál svého Elově silnějšího soupeře a to v ruské hře o které se všeobecně tvrdí, že je to černá remízová pevnost. Podívejme se třeba jen, jak stylově zakončil svou partii:

diagram 3

O ohromné převaze bílého nemůže být pochyb. Ovládání h-sloupce ve spojení s postouplým pěšcem na e6 je rozhodující. Zbývá už jen vymyslet jak rozlousknout poslední zbytky obrany černého. Pavel na to šel výborně - hezky od lesa: 38. Kd2! nejenom, že černý nemá žádný rozumný tah, ale chystá se na něj i něco velmi nepěkného…c5 no a nyní už můžeme jít na věc! 39. e7! Dxe7 40. Dh8+ Kf7 41. Dh7+ a černý se okamžitě vzdal. 41.- Ke8 42. Ve1 už na šachovnici vidět raději nechtěl. Jednoznačně naše nejlepší partie v zápase.


Valenčík Jozef-Pardy Martin

Bílý trochu překvapil, že šel dobrovolně do vedlejší varianty Philidorovy obrany, které se vůdci bílých figurek obvykle raději obloukem vyhýbají. Není se čemu divit, většinou je to totiž spíše boj o remízu, než boj o získání nějaké převahy. Určitě se dá Philidorka za bílé hrát úplně jinak. To by jsme však byli ochuzeni o dva zajímavé diagramy na kterých je možné si demonstrovat jakou brutální silou oplývají dnešní i jednoduché domácí počítačové programy (černý na tahu):

 diagram 4

No přátelé věřili byste tomu, že vám tady každý lepší program za pár sekund vyplivne naprosto nečekané řešení, které by člověk měl problémy nejen objevit, ale nakonec i také správně spočítat. No možná spadnete pod stůl, ale tady je za černého nejlepší brutálně obětovat věž za tři pěšce 17. – Vxf3!! Toto opravdu může vidět jen počítač. Ten dále tvrdí, že přijmutí oběti není možné, protože po 18. gxf3 Jxf3+ 19. Kg2 (nelze jít na f1 pro Sa6) Sxe4 se bílý král nemá šanci ubránit spojenému útoku lehkých černých figur a dámy. Konkrétní varianty vám tu dávat nebudu, to si koneckonců můžete zkusit sami, ale věřit se tomu asi dá…Druhý moment je tento:

 diagram 5

Bez mrknutí oko vám zde každý program naprosto bez problémů najde remízové 32. – Sg3!! Hrozí Dh6 nebo Dh4. Pokud by bílý chtěl hrát ještě dále, tak by zřejmě musel obětovat dámu 33. Dc5 Sxh2 34. Dxf8+ Dxf8 35. Kxh2 do toho by však asi nikdo chodit nechtěl a raději by se smířil s věčným šachem po 33. hxg3 Dh6+ 34. Kg1 De3+ protože ústup krále na f1 si už bílý pro mat (35. Kf1?? Vxf3! 36. gxf3 Sh3 mat) dovolit nemůže.

No aspoň jsme tedy zjistili, že Martin není opravdu stroj, ale jen člověk. V dalším průběhu měl pak velké problémy a jen díky nepřesné hře soupeře se mu podařilo vše ustát a ještě mohl, jak jsem zmínil již v úvodu článku soupeře chvíli zkoušet v časové tísni…

 

Záleský Karel-Kubeczka Aleš

Karlovi se oblíbené zahájení místních borců – Karo-cann podařilo sehrát velice dobře a získal určitě poziční převahu. Ta se mu však postupně pomaličku začala vytrácet před očima až oba soupeři dospěli do velmi zajímavé a po zápase hojně diskutované pozice:

 diagram 6

Hlavně třeba Ruda Kaminský byl neúnavný a pořád se pokoušet dokázat, že po 35. – Va5 by měl mít černý nějakou převahu. Na šachovnici se mu to však spíše potvrdit nedařilo a bílého pozice se ukazovala jako naprosto v pořádku. Asi tomu tak i bude objektivně. Bílý pěšec na a4 může být nepříjemný, střelec je obvykle v otevřené pozici lepší než jezdec, král na c4 mat nedostane a je tak velmi aktivní, problémem může být i pěšec na h4. Asi tedy rovnováha. No jenže všechny tyto analýzy byly vyvolány povědomím o tom, co se stalo v partii a to bylo velmi výživné a pro domácí trochu smutné:

35. – Vb2 tak samozřejmě všichni jsme se učili, že věžka má jít na aktivní pole 36. Vc1 cha chá bílý jde naopak do pasivity 36. - c5 trošku si posichrujeme pěšce na d4, ať můžeme převést jezdce na lepší políčko 37. Vb3 ne věž samozřejmě nemá smysl měnit, je třeba ji udržet na aktivním poli Va2. 38. Vb7+ Kg6 39. Kb3 Karlova past sklapla – soupeř se okamžitě vzdal. Jeden moudrý muž, říkal že je velmi dobré nachystat rozhodující střet na chvíli těsně před koncem časové tísně. Nám se to v zápase dvakrát vyplatilo. Domácí mají letos asi opravdu smůlu přilepenou na paty. Lidsky mi je soupeře líto, protože naprosto dokonale rozumím tomu, jak se po partii cítil a něco podobného jsem zažil nesčetněkrát. Nezbývá než zopakovat už jednou řečené – šachy jsou opravdu někdy hrozně kruté…přesto je máme všichni rádi a pořád je hrajeme….


Kaminský Rudolf-Vícha Martin

K této partii není zase až tak, co zajímavého napsat. Snad jen, že Martin pojal zahájení trošku neobvykle. Bílý z toho však nedokázal vytěžit vůbec nic a v naprosto rovné pozici se soupeři dohodli na remíze. Aspoň tedy jsme měli volného jednoho řidiče a hráči, kteří dohráli se mohli dostat dříve domů. No a Rudolf ten měl aspoň prostor na své analýzy…


Pistovčáková Aneta-Beran Petr

Opět ten Karo-cann. Aneta si zvolila podobnou variantu jako já. Dlouho to vypadalo na vyrovnanou hru. Pak se však soupeř dostal do nebezpečné aktivity na královském křídle, které bylo velmi těžké čelit. Aneta se ještě pokusila ze všeho vymluvit poziční obětí kvality. To však také nefungovalo a nezbylo než se vzdát. Těžko zjistit při rychlém přehrávání, kde se přesně začala karta obracet, možná bych však jedno doporučení přece jen zkusit mohl. Protihru asi bylo třeba hledat v tlaku na opožděného pěšce na e6 – tedy co nejrychleji aspoň zdvojit těžké figurky na e-sloupci. Nicméně myslím, že partie byla celkově odehrána velice slušně, rozhodl jen větší tah na bránu tedy vlastně na krále od zkušenějšího a elově mnohem silnějšího soupeře.


Martin Mužík



Poslední úprava Čtvrtek, 29 Listopad 2018 00:38
 

Powered by Joomla!. Valid XHTML and CSS.