V sobotu 19.10. 2019 se ve sportovní hale v Krnově odehrál první z pěti turnajů krajského přeboru mládeže v rapid šachu. Turnaje se zúčastnilo 165 dětí v kategoriích:

1. chlapci a dívky nar. 2010 a mladší - HD10

2. chlapci a dívky nar. 2008 a mladší - HD12

3. chlapci a dívky nar. 2006 a mladší - HD14

4. chlapci a dívky nar. 2002 a mladší - HD18

V rámci nejmladší kategorie byla ještě podkategorie do osmi let HD8.

Hrálo se tempem 2x 15 minut na partii + 5 sekund na každý provedený tah, švýcarským systémem na 7 kol.

Želízka v ohni jsme měli ve všech kategoriích, některým se vedlo lépe, jiným trochu hůře. Díky třem stříbrným medailím se však bezesporu vracela naše výprava do Opavy spokojená. K vidění byly tuhé bitvy, stejně jako partie rozhodnuté v pátém tahu; nezvládnuté matování dámou a dvěma věžemi, které skončilo neslavně patem; ale také kuriozity, jako že hráč, který je v patu, se marně snaží přijít na to kam hrát, až mu málem dojde čas.

Za sebe jako vedoucí výpravy mohu s uspokojením konstatovat, že se mi líbilo hlavně chování členů naší výpravy. Zatímco ostatní děti ve volných chvílích pobíhaly po tělocvičně a dělaly hluk, naši se chovali zcela kultivovaně. Na čem je naopak třeba zapracovat, je rychlost hraní. To je vždycky bum bum bum a najednou přijdeme na to, že jsme ztratili dámu a na hodinách přitom máme 15 minut. To je opravdu škoda.

V kategorii nejmladších jsme měli největší zastoupení. Největšího úspěchu dosáhli bratři Šotkovi, když Šimon vybojoval druhé místo v kategorii H10 a Matěj taktéž druhé místo v kategorii H8.

Matěj Šotek

Tak je to tu opět – začaly nám soutěže družstev. Naše B družstvo se z personálních důvodů dobrovolně přesunulo do krajské soutěže „C“, kde má za úkol především si dobře zahrát, dát příležitost hráčům, aby je šachy znovu začali bavit a pokud se zadaří, tak i zabojovat o medaile... Protože je úspěšný vstup do sezóny hodně důležitý, tak jsme nasadili poměrně silnou sestavu, která by se neztratila ani o soutěž výše. Naším soupeřem byli přátelé z Budišova. Ti ačkoliv nastoupili oslabeni o tři hráče základní sestavy, tak velmi příkladně bojovali. Bohužel pro ně to nestačilo a odvezli si domů i přes veškerou snahu pouze bod a půl. Pro nás to znamená velmi dobrý vstup do sezóny a dělení průběžného prvního místa v tabulce (spolu s naším céčkem – kéž by tak tabulka vypadala i na konci soutěže…). Podívejme se, jak to probíhalo na jednotlivých šachovnicích:

Když proběhlo rozlosování, tak se mi doopravdy do Bruntálu nechtělo. Neměl jsem na něj moc příjemné vzpomínky, jelikož jsme zde naposledy dostali kotel v podobě debaklu 2:6. To jsme určitě chtěli změnit a hlavní zbraní našeho týmu byl ten fakt, že jela kompletní základní sestava, což nám dávalo jistou naději, že tentokráte bude výsledek milosrdnější.

V našem týmu byli dva nováčci, i když už se jedná o ostřílené borce. Prvním z nich je náš vrchní kormidelník Radek, který nám prokázal obrovskou čest tím, že hraje právě s námi. A neméně důležitým novým článkem je už konečně náš Standa Mlýnek, který svou ostrou hrou i kreativitou rozhodně má, co nabídnout.

Ranní vstávání nebylo moc příjemné, nechtělo se mi z postele, i když jsem se na partii těšil. Obával jsem se pouze výsledku, i když je to stále jen hra. Dvě nablýskaná auta uháněla směr Bruntál, posádka čítala šest lidí, jednoho nabrala rada starších ještě po cestě v Opavě (Luďu), my jsme jeli pro důstojníka a hvězdu naší party Mirka do Zlatníků. Při našem příjezdu působil Mirek, jako by večer strávil s krabicovým vínem a pochybnou partičkou u supermarketu Albert, ale na šachovnici hrál pak velmi elegantně.

Když jsme se dostali na místo, tak se mi samozřejmě povedlo nechtěně na jednom papíru o zápisu utkání vynechat Kristiána, takže jsme na papíře byli jenom v sedmi. Duchapřítomný Standa se mě zeptal, kdo nám chybí? Došlo mi, že je něco špatně, když jsem na čtvrté šachovnici, takže jsem nechtěně zdržel začátek utkání o 2 minuty. Holt chybami se člověk učí, a to jsem ještě nevěděl, že na šachovnici budu několikrát koukat jako puk. Usedli jsme za stoly, černý spustil hodiny a jali jsme se pustit do našeho protivníka, který nehrál sice v plné sestavě, ale ambice na 3 body bezesporu měl.

V pátek 6.9. vyrazilo několik Opavských šachistů na tradiční družební setkání na Slovensko. Byla to akce okresního šachového svazu, takže se na cestě podílelo několik oddílů. I z tohoto důvodu jsme jeli třemi auty a do cíle dorazili různě. Nejdéle to trvalo autu pod řidičským vedením Zdeňka Mrákoty a to ne protože by jel nějak pomalu, ale protože musel ještě dva hráče (Cyroň a Mužík) vyzvednout po cestě v Ostravě. No a jak všichni víme, tak projet v pátek Ostravou není vůbec snadný úkol… Naštěstí pak už vše proběhlo relativně bez větších problémů a s malinkatým zpožděním jsme nakonec byli všichni přivítání v Liptovském Mikuláši, kde už na nás čekala nejen výborná večeře, ale i plánovaný přátelský turnaj v bleskovém šachu.

Hrálo se trochu netradičně na sedm kol s tím, že se to pojalo jako zápas družstev, kdy se mohl střetnout pouze Čech a Slovák, nikoliv však třeba Čech proti Čechovi. Zprvu se zdál být tento souboj vyrovnaný, ale pak Češi využili ve svůj prospěch skutečnost, že značná část domácích borců si nechala svou pozornost rozptýlit sledováním nedobrého počínání slovenské fotbalové reprezentace v kvalifikačním zápase proti Chorvatsku (prohra doma 0:4 opravdu nemohla fanouškovské srdce vůbec potěšit). Takže suma sumárum – i za pomocí chorvatských fotbalistů jsme nakonec překlopili misky vah na naší stranu v poměru 28:20 (aha pozorný čtenář si jistě všiml, že tady něco nesedí, vždyť, když se hrálo sedm kol o sedmi hráčích, tak by výsledný součet měl být 49 bodů nikoliv jen 48, tady tedy něco nesedí. No a máte pravdu – vysvětlení je v tom, že jeden náš hráč netrefil přijít na první kolo včas a domácí k tomu přistoupili šlechetně - místo kontumace se zasmáli a zápas nezapočítali…)

V sobotu nás pak čekal velice příjemný turnaj v rapid šachu v Liptovském Hrádku s názvem o pohár primátora města. I když si naše výprava samozřejmě brousila zuby na první cenu a chtěla si tento pohár odvézt domů, tak musíme sportovně uznat, že tentokráte byli domácí o dost lepší a pohár zůstal zcela zaslouženě na Slovensku. Přesto se naši hráči ve výsledkové listině neztratili a vybojovali mimo jiné páté a šesté místo. Nejhodnotnější šachy hrál určitě Radek Caletka, ale jak už to tak někdy ve švýcarském systému bývá, tak ho v konečném pořadí o jedno místo předstihl, především díky famóznímu finiši, Martin Mužík. Pokud máte zájem si prohlédnout další podrobnosti o turnaji, tak máte možnost vše prozkoumat na této adrese:

http://chess-results.com/tnr464354.aspx?lan=4&art=1&turdet=YES

Po turnaji šla jedna část relaxovat na místní jarmark a druhá část se šla podívat, zda náhodou čeští fotbalisté v kvalifikačním zápase v Kosovu nenapodobí senzační jízdu basketbalistů na mistrovství světa (neskutečná výhra proti favorizovaným Brazilcům). Nakonec však dopadly obě části výpravy stejně – vypadaly jako zmoklé slepice. První část díky tomu, že se venku mezitím docela slušně rozpršelo a druhá část proto, že fotbalisté, stejně jako den předtím Slováci, naprosto nepochopitelně selhali…

V neděli pak už nás čekal jen přátelský zápas, který si můžete ze záznamu on-line přenosu prohlédnout zde:

http://sach2.csprint.sk/liptov_opava19/

Myslím, že mezinárodní ostudu jsme neudělali. Bohužel však vše uteklo velice rychle a my po krásně prožitém šachovém víkendu museli odcestovat zpátky domů. Na samotný závěr ještě musím poděkovat všem, kteří se nějakým způsobem podíleli na organizaci tj. především okresnímu šachovému svazu, Slezanu, ŠK Kravaře a také samozřejmě našim hostitelům na Slovensku!

Děkuji a budu se těšit někdy příště…

Martin Mužík