Domácí agonie Slezanu pokračuje

30.10.2021

Domácí agonie Slezanu pokračuje
Nikdy jsem moc nedával na pověry, ale vždycky si uvědomoval, že pokud nějaká krize trvá delší dobu, pak se drží týmu jako klíště a dá se přirovnat k fotbalu. Pokud útočník odehrál zápas a nevstřelil branku, pak hrál většinou špatně. Čím déle natahuje šňůru bez branky v zápase, tím vzniká na něj větší tlak v každém z následujících zápasů. Mně se jako kapitánovi nedaří s týmem naplno bodovat doma a čekám na soupeře, s kterým zlomím opavské prokletí, bohužel tým Kopřivnice se rozhodl, že oni odrazovým můstkem nebudou…

Domácí zápas krajského přeboru provázela příjemná atmosféra, ostré sluníčko se závanem mrazivého větru byla vskutku ďábelská kombinace. Náš tým se trousil na zápas ve stylu pracovní porady, kde se nikomu nechce, protože bude bouřlivý tanec. Naštěstí přišli všichni nominovaní, jelikož jinak bych musel ještě kromě soudcování zápasu, zápisu partií, kapitánství, dělat další činnost navíc, přičemž po tříhodinovém spánku, bych brzo zcela určitě prohrál.

2. šachovnice: Petr Vysoglad (2040) vs. Robin Olšar (2060)
Častokrát je po bitvě mnoho generálů, kteří ovšem v průběhu zápasu jsou překvapivě zalezlí a ozvou se až ve chvíli, kdy je všechno rozhodnuto. Robin si odehrál v holandské hře, přesněji Rubinsteinově variantě své, ale když soupeř zatáhl 17. tah, raději nabídl za bílé figury remízu. Přeci jenom šlo o začátek zápasu, i když právě zde mohl každý půlbod rozhodovat.

Radil jsem se s Robinem, za sebe jsem mu remízu doporučil, konečné postavení bylo v rovině, samozřejmě šlo dále hrát, ale i Robin se zdál býti uspokojen remízou, a nerad bych ho lámal, takže po pár minutách si soupeři podali ruce a první bodíky ze zápasu byly na světě. ½ : ½ 


1. šachovnice: Martin Mužík (2081) vs. Pavel Káňa (2019)
Jakmile skončil Robin, šel jsem uvařit několik káv hostům. Když jsem se vrátil, čekalo na mě nemilé překvapení. Martin nám skončil na první šachovnici, sice s remízou, ale upřímně mě dost překvapil i vytočil. Samozřejmě beru v úvahu, že na základě současných opatření atd., se mohlo jednat o jeho poslední partii za náš tým v probíhající sezoně, právě proto jsem očekával tvrdý boj, motivaci a celkově elán do partie, protože si můžu konečně zahrát oblíbenou hru. Jenže Martin zvolil poklidnou remízu už ve 14. tahu, a to bylo špatně hned z několika důvodů.

Zaprvé se vůbec nepodíval na postavení ostatních šachovnic. Jelikož tahali o dost pomaleji než na druhé šachovnici, vyrýsovalo se už i pár dalších pozic. Jmenovitě Kristián i Mirek začali mít velké potíže v partii s lepšími soupeři. Místo delšího hraní a podržení právě i těchto hráčů, se Martin uchýlil k pohodlné variantě. Za další mě opravdu štve, že nepočkal pár minut a neakceptoval vlastního kapitána, který by mu remízu zatrhl právě s vědomím, že ji nemůže nabízet, natož přijmout. ½ : ½ 

Základní dvě chyby se udály v první hodině druhého kola. Nejprve kapitán zcela mylně nechal Robina dát remízu, o několik dalších minut naše první deska nesmyslně ukončila partii ve chvíli, kdy jsme se ocitli v horších pozicích.

6. šachovnice: Vlastimil Vermiřovský (1997) vs. Mirek Janeček (1762)
Zápas zatím vyzníval z hlediska výsledku rovnocenně, ale Mirek schytal těžšího soupeře, se kterým odvážně rozehrál svého oblíbeného urychleného draka v Sicilské hře. Soupeř se s tím nikterak nepáral a nasadil na Mirka domácí přípravu, se kterou se mně po pár hodinách chlubil v naší kuchyňce a zcela zaslouženě vyhrál.

Jednu z klíčových chyb udělal Mirek bohužel dříve, než bychom si představovali, přitom se na první pohled nemusí jednat o velkou zásadní chybu, ale z hlediska dalšího hraní při obrácených rošádách, je fatální.



 
Posledním tahem přišlo 11…b6?, mnohem lepší bylo zahrát d6, uvolnit a rozehrát střelce, případně se nachystat i na jiné možnosti, ale tento tah dal další tempo bílému, aby rychleji akceleroval na královském křídle. Soupeř hrál vynalézavě, ostře i důvtipně. Mirek dlouho zkoušel odolávat, ale postupem času se pozice hroutila jako domeček z karet s nicotnou možností na protihru, když navíc v 31. tahu bílý zasadil další těžký hák, podepsal Mirek partiář a vývoj zápasu převzal pevně náš oponent. 1:0

4. šachovnice: Jaroslav Vrubl (2095) vs. Martin Vícha (1992)
K vidění byla italská hra plná ostrosti, ale zvláštního zakončení, které opět bude působit, že kapitán kritizuje, i když vůbec nehrál…
…Martin za mnou přišel ještě před zápasem a oznámil mi, že pokud se bude všechno vyvíjet dobře, tak svému soupeři zhruba kolem dvacátého tahu nabídne remízu. Samozřejmě že před zápasem je situace většinou odlišná než během. Každopádně silnější soupeř se od počátku pokusil nasadit zámek našemu hráči, který mu nevycházel podle představ.

Oba hráli velmi přesně, navíc černý měl mnohem více času, takže žádná panika. Přesto mě remíza zaskočila, chápal jsem myšlenkou, ale její provedení zase nedávalo smysl, navíc opět bez zeptání se kapitána, i když tady proběhla aspoň trochu domluva před zápasem. Jenže situace nevypadala dobře, takže remíza neměla opodstatnění, jelikož nikde jsme evidentně nevedli, prohrávali jsme, k tomu všemu byl Kristián v potížích. Nedobré rozhodnutí zase přiblížilo Kopřivnici k vítěznému zápasu. Nakonec bych jenom dodal, že Martine, dokážeš hrát na výhru a hned v dalším kole vyhraješ, protože umíš! ½ : ½ 

5. šachovnice: Martin Pardy (1907) vs. Marek Štefaník (1908)
Mladý nadějný šachista za tým Kopřivnice se setkal s Martinem, který přišel k partii jako vyměněný. Po debaklu v krajské soutěži se na svého soupeře ideálně naladil a přehrál ho. Pro mě byl výsledek obrovským překvapením, jelikož hostující hráč hraje velmi dobře, dokáže kdekoho potrápit, ale zde nevyzrál na kvalitně hrajícího domácího borce.

Ruská hra byla vedena velice poeticky, možná by se i Puškin na chvíli probral, každopádně klíčový tah se odehrál znovu velmi brzo, celkově zápas nabídl velmi krátké partie. Zde se jednalo o hrubku taktického charakteru, kterou bílý dokázal vyřešit znamenitě.


 
Po 15…Jh4??, se bílý rozhodl sáhnout k taktice a motivem 16. Jxf7, se dostal do lepší pozice, ba dokonce již za osm tahů si vysloužil kromě zisku materiálu i vynucený mat, který si soupeř nenechal ukázat. Martin vypil dva ovocné čaje a soupeře navrch slupnul jako malinu, povedený výkon, který nás trochu vrátil do zápasu, který se nezdál už tolik ztracený. 1:0

7. šachovnice: Kristián Havel (1712) vs. Pavel Rosinský (2000)
Hostující kapitán usedl proti našemu „umělci“, který se rozhodl zahájit velmi netradičně: 1. d4 Nf6 2. Bf4 d5 3. e3 c5 4. c3 Qb6 5. Qc1 Bf5 6. Bxb8? Rxb8.  Kris má mnohem více odehráno než já v rámci těchto pozic, každopádně výměna střelce za jezdce s přerušením velké rošády se mně moc nelíbí, jelikož dává soupeři menší výhodu, kterou může v průběhu partie realizovat. Prvotní obavy o znalost pozice na několik tahů opadly, jenže klíčový chybný tah opět nastal ještě dříve, než jsem si přál.


 
Upřímně 16. tahu e4??, vůbec nerozumím, na mysl přichází v úvahu Ve1, jenže i tak mně přijde pozice z lidského hlediska těžká, protože černý má aktivní figury, dokáže rozvíjet útok, bílý spíše čeká. Tady však poskytl až příliš pěkný dárek. Silnější hráč za černé využil hrubé chyby Kristiána a za dalších 6 tahů se tetelil blahem, jelikož vedl o kvalitu i pár pěšců, a tak se musel Kristián před hostujícím kapitánem sklonit. 0:1

Mirek i Kristián dopadli obdobně, stejné chyby, stejné známky. Oba měli těžší soupeře, kteří se nejen dobře připravili, ale i dokázali využít sebemenší chyby. Kdybych hrál já, dopadl bych obdobně, jelikož síla hráčů Kopřivnice je značná a pro nás mladší ročníky jsou motivací, abychom se jim například už v dalším ročníku minimálně vyrovnali.

8. šachovnice: Jiří Bříza (1879) vs. Dominik Klapuch (1582)
Dominik dostává v poslední době tolik chvály na vlastní osobu, že už ji nasbíral u nás více, než na základní škole, kterou úspěšně ukončil a pokračuje zdárně i na střední. Proti němu se postavil nestárnoucí pan Bříza, se kterým jsem měl tu čest sám hrát před několika lety. Šachově je na tom výborně a za celý náš tým mu přejeme, aby se ho i zdraví nadále drželo. Hrála se varianta královské z Indie a náš šikula nám zase dělal radost, hned od začátku totiž hostujícího hráče k ničemu nepustil. Postupem času i lepšímu zdravotnímu stavu i množství sil se prodíral do trnitého vedení, které se postupně lepšilo, ovšem nalézat stále nejsilnější tahy ještě nikdo z nás neumí.

Největší potíží byl rostoucí tlak na Dominikovu osobu, kterou by měli převzít jiní, respektive špatným rozhodnutím kapitána se udělala první remíza, pak do ohně přilili vodu i další, takže nejmladší hráč musí hrát na výhru, aby vyrovnal stav zápasu. Možná za jiných podmínek, kde by se prohrálo po tvrdých bojích akceptovatelné, ale zde nikoliv, ba naopak jsme mohli negativně ovlivnit Dominika, který se mohl sesypat a ještě prohrát.



 
Můžeme hrát hru, vyhraj koncovku za černého, ale i když máme o pěšce více, tak najít správný postup není zdaleka jednoduché i pak navíc musíme hrát nesmírně přesně, abychom realizovali výhodu. Domča zvolil 25…Vd2? (pozice se lepší pro bílého, ale pořád tam je menší výhoda), a to je slabší pokračování, ale nejsem sám, kdo by myslel podobně, k lepší pozici a udržení tlaku vede jedině Sxb5.

Za dalších 7 tahů se pozice dostala do situace, kdy by následně obě strany měly 3 pěšce a věž, takže nabídka remízy byla jasná. Dominik odehrál další výborné utkání, dokázal čelit silnějšímu hráči za černé a odnesl si cenný půlbod. Jestliže by chtěl někdo právě jeho vinit, že nedokázal vyhrát, měl by si daný článek přečíst minimálně znovu… ½ : ½ 

3. šachovnice: Karel Pavelek (2087) vs. Pavel Omamík (2059)
Karel přišel na zápas pozdě, a to se mně opravdu nelíbí. Beru v potaz, že se omluvil za pozdní příchod, ale i tak mi řádně pocuchal nervy. Za šachovnicí zvolil anglické zahájení, ale jiné varianty, než hrávám sám.  Ačkoliv to tak na první pohled nevypadalo, tak celou partii stál černý lépe, pouze zvyšoval svou výhodu, myslím si, že ani samotný černý netušil, že stojí na výhru. Hlavní problém spočíval v jeho času, na který náš Karel hrál. Pozice se podle toho pak hlavně v časovce odvíjela.

Než překročili oba čtyřicátý tah, doufal jsem, že se černý splete a Karel někde najde cestu k výhře, Po dosažení tohoto času jsem se smířil s naší prohrou. Karel hrál nejdéle, přesto jen 42 tahů, takže opravdu v dnešním zápase jsme byli hotovi i na můj vkus brzo. 
Koncovka nabídla řadu chyb a mnohým by se protáčeli panenky, kdyby byl stav kupříkladu vyrovnaný, pak by měl úplně jiné grády, ale zase ruku na srdce, černý by pak nezvolil postup k nabídce remízy. V koncové pozici ji s klidným vědomím mohl nabídnout a Karel po mém souhlasu přijal. Opravdu nemělo cenu dále protahovat zápas, jelikož při našem správném odhadu stál hůře a remíza byla vysvobození. ½ : ½ 

Zápas prohráváme 3,5 ku 4,5. Doslova jsme si jej prohráli sami, soupeř využil všech chyb a vyhrál. Příští kolo hrajeme Brušperku, kde nesmíme podobné chyby opakovat. Prohru beru na sebe, jelikož jsem z pozice kapitána selhal, takže si dám domácí úkol do příštího kola. Za další bych velice rád upozornil, že pozdní příchod promíjím naposledy a další takový znamená dočasnou suspendaci do několika dalších kol, protože jsme jeden tým a musíme držet spolu. V neposlední řadě si nechci tohle právo vynucovat, rád bych, aby na to každý přišel sám, ale hrajeme za družstvo, takže jsme navzájem na sebe závislí, tudíž nabídky remízy se musí vždycky konzultovat, ať jste GM nebo začínající hráč, nejde o kapitána, ale celý tým, tak na tohle prosím, myslete! Příště budeme silnější, Váš Martin.



FOTOGALERIE